Zbytečné lodní katastrofy: lidská hloupost stála na moři už mnoho životů

Vasa

Poslední výstřel

Tato válečná loď měla být chloubou švédského námořnictva. Na první cestě však neurazila ani dva kilometry a klesla ke dnu. Její kapitán sice skončil ve vězení, ale hlavním viníkem byl panovník Gustav II. Adolf. Právě probíhala třicetiletá válka a švédský král si chtěl taky ukrojit svůj díl z cizích území. A právě Vasa mu k tomu měla dopomoci. Švédsko mělo v té době dvacet velkých bitevníků, ale král chtěl něco speciálního.

Málo známá fakta o Titaniku: Poslední večeře měla deset chodů, přežili i psi

Povolal proto z Holandska slavného stavitele lodí Henrika Hybertssona. Práce trvaly tři roky a král během stavby Hybertssona neustále zahlcoval novými a novými požadavky. Dodatečně se například musela zvýšit záď, aby unesla mnohé ze sedmi set soch, které měly Vasu zdobit. Král požadoval i další řadu střílen. Vasa byla ve finále krásná, ale značně vratká. Na první a zároveň poslední plavbu vyrazila 10. srpna 1628 ze stockholmského přístavu.

Na oslavu vypálila dělovou salvu, ale jakmile vyplula na otevřené moře, první poryv větru ji povážlivě naklonil. Přišel druhý, loď se naklonila ještě víc a otevřenými střílnami začala rychle nabírat vodu. Pýcha švédského námořnictva urazila pouhé dva kilometry a klesla ke dnu. Zahynulo nejméně 30 námořníků, ale některé prameny uvádějí i dvojnásobné číslo. V roce 1956 Vasu objevil hledač mořských vraků Anders Franzén. Byla vyzvednuta a rekonstruována. Dnes je vystavena v muzeu ve Stockholmu.

Titanic

Nešťastný konstruktér

O Titaniku už bylo napsáno mnohé, byly o něm natočeny filmy a dokonce se jedná i o vyzdvižení vraku. Méně známý je však příběh šéfkonstruktéra lodi Thomase Andrewse. Během stavby lodi navrhoval, aby měl Titanic více než dvojnásobný počet záchranných člunů a posílený trup. Nebyl bohužel vyslyšen. Titanic narazil na ledovec noci ze 14. na 15. dubna 1912 a na jeho palubě byl u Andrews.

Podle svědectví se staral, aby do člunů nastoupilo co nejvíce lidí. Nabádal lidi, aby si oblékli záchranné vesty. Sám tak však neučinil. Naposledy byl prý viděn stevardem Johnem Stewartem, jak stojí v kuřáckém salonku a hledí do prázdna. Jeho vesta údajně ležela opodál. Podle jiného svědectví byl spatřen, jak opouští loď jako jeden z posledních, těsně předtím, než se potopila.

Estonia

Hodina a konec

Trajekt Estonia převážel pasažéry, auta i náklad na pravidelné lince Talinn–Stockholm. Jeho pouť skončila na dně moře v noci z 28. na 29. září 1994 nedaleko ostrova Utö. Zahynulo 852 pasažérů a členů posádky, zachránit se podařilo jen 137 z nich. Proč se trajekt potopil? Mohla za to konstrukční vada, špatné počasí, či chyba posádky? Je pravda, že počasí bylo tu noc špatné, vlny dosahovaly výše až šesti metrů, nešlo však o nic mimořádného, co by Estonia nedokázala zvládnout.

Noc hrůzy s tragickým koncem. Z lodi Heraklion udělal masový hrob mrazící vůz

Katastrofa odstartovala zhruba 50 minut po půlnoci, kdy se z přední části ozvala rána a vzápětí hned několik dalších. Prostor, kudy do trajektu najížděly automobily, se otevřel a loď začala velmi rychle nabírat vodu. Zhruba za hodinu se nad Estonií zavřela voda. Členové pobřežní stráže, kteří dorazili zhruba půl hodiny poté, už mnoho lidí nezachránili. Většina pasažérů klesla na mořské dno i s lodí.

Mnohaleté vyšetřování ukázalo, že vrata se sice otevřela kvůli vysokým vlnám a poryvům větru, ale přispěla k tomu špatná údržba lodi. Navíc tento typ trajektu vůbec neměl na otevřeném moři co dělat. Byl stavěn pouze do pobřežních vod. Objevily se i teorie o výbušninách, které měla Estonie údajně převážet, či tajném vojenském zařízení. Ať už to bylo jakkoli, loď se stala masovým hrobem, který stále leží na dně mořském.

Costa Concordia

Hlavně rychle pryč!

Italská výletní loď Costa Concordia s 4252 pasažéry na palubě v roce 2012 brázdila Středozemní moře podél italského pobřeží. Poté, co se přiblížila k ostrovu Giglio, aby pozdravila místní obyvatele, narazila na útes a převrátila se na bok. Zahynulo 32 lidí. Přitom by ke katastrofě nejspíš vůbec nemuselo dojít, kdyby lodi nevelel kapitán (s příznačným jménem) Schettino.

Nejenže nevyslal nouzový signál, o nehodě se záchranné složky dozvěděly až od jedné pasažérky, která zavolala své dceři, ale po nehodě chtěl i utéct taxíkem. Nepomohl lidem při evakuaci, naopak se vylodil mezi prvními a o osud své lodě se dál nezajímal. Nakonec byl odsouzen a odpykává si ve vězení šestnáctiletý trest.

Eastland

Český Titanic

Zatímco na Titaniku pravděpodobně žádný Čech nezahynul, na lodi Eastland už ano. Z 844 obětí neštěstí jich bylo 220 české národnosti. Přitom se o této katastrofě, která se stala v červenci 1915 v Chicagu, v dobovém tisku takřka nemluvilo, vše zastínila nehoda právě Titaniku.

Kde se vzali Češi v Chicagu? Nesmíme zapomenout, že v té době tam pracovaly deseti tisíce českých přistěhovalců. A mnozí ve společnosti Western Electric, která své zaměstnance za odměnu pozvala na plavbu po Michiganském jezeře s piknikem v dunách. Odvézt je měly čtyři velké parníky, z nichž největší je právě Eastland. Měl pojmout asi 2500 pasažérů, ve skutečnosti jich bylo přes tři tisícovky. Loď se chystá k vyplutí, hraje hudba, někteří tancují, ale většina mává svým přátelům, kteří na břehu čekají, až se nalodí do další lodě.

„Chicagský Titanic“ uvěznil a zabil 220 Čechů. Stal se hrobem celých rodin

Když se loď nakloní, nikomu to nepřijde divné, vždyť jsou jen 600 metrů od mola. Remorkér, který je má vyvézt z přístavu, zabere a v tu chvíli se loď znovu vychýlí z rovnováhy a otevřenými okénky začne nabírat vodu. Parník velký jako oceánská loď se pomalu převrátil, jako kdyby to byla velryba, která si chce zdřímnout, popisuje nehodu jeden z přeživších.

Při nehodě zahynuly celé české rodiny, rodiče přišli o všechny své děti, děti o rodiče. A proč loď, která původně měla převážet jen ovoce, ztroskotala? Byla příliš vratká. Měla příliš vysoko těžiště, a tudíž špatnou stabilitu. Stačilo, aby se lidé nahrnuli na jednu stranu, a neštěstí bylo hotové.