Bruntálská soudkyně jej označila za zvlášť nebezpečného recidivistu. Muž je podle soudu původcem veškeré trestné činnosti. K té mu napomáhali jeho tři komplicové, dvaadvacetiletý Aleš B. a čtyřiadvacetiletý Michal Ch. z Břidličné spolu s dvacetiletým Jiřím V. z Rýmařovska. „Bylo prokázáno, že se skutky staly,“ potvrdila Deníku soudkyně Okresního soudu v Bruntále Jana Langerová. Dušan byl za drogy odsouzen již jednou, a to 21. března 2001 hodonínským soudem. Za nedovolenou výrobu psychotropních látek a jedů si odseděl tři a půl roku. Jen rok a půl na svobodě trvalo, než se ke své činnosti vrátil.

„Zabiju tě,“ vykřikl při odchodu ze soudní síně doprovázen vězeňskou službou Dušan na Aleše, o kterém je přesvědčen, že jej usvědčily právě jeho výpovědi. Dušanovi navíc soud zabavil veškeré předměty, které sloužily k výrobě metamfetaminů. Policisté při loňských domovních prohlídkách zabavili krabičky se stříkačkami, chemikálie, různé nádoby, láhve či sklenice. Dušan skončil za katrem za uvaření nejméně dvaceti gramůpervitinu. „Ke své činnosti a dvaceti gramům jsem se přiznal. Několik gramů jsem dal komplicům, většinu jsem měl pro vlastní potřebu. Když jsem byl venku z vězení, pracoval jsem. Podle psychiatrů a psychologů nejsem pro společnost nebezpečný,“ přesvědčoval narkoman soud. Všem čtyřem výtečníkům vyměřil soud trest za nedovolenou výrobu a držení drog. Aleš i Jiří dopomáhali výrobě pervitinu tím, že Dušanovi přinášeli léčivo Modafen a chemikálii toluen. Michal odešel z jednací síně s tříletým podmíněným trestem s odkladem na čtyři roky. Navíc mu byl vysloven dohled.

„Bude na obžalovaném, aby ukázal, že to s nápravou myslí vážně. Jde ještě o výchovný trest,“ vyjádřila se Jana Langerová. Aleš bude mít v rejstříku trestů zapsanou dvouletou podmínku s tříletým odkladem. Jiřího soud potrestal úhrnným tříletým trestem s podmíněným odkladem na čtyři roky. Rovněž jemu nařídil dohled. „Byl jsem uživatelem pervitinu, poprvé jsem si šňupnul v sedmnácti letech. Roční období si nepamatuji, ale bylo to asi v roce 2005. Dal jsem si to v Americe v Motngomery na hřbitově. Naposledy jsem si dal před třemi měsíci. Vyrobit si jej neumím, sháněl jsem jej přes lidi, co jsou třeba na nádraží, měl jsem pervitin i od obžalovaných,“ vypověděl u soudu svědek Bohumil N. Ten se k předchozím jednáním nedostavoval, projevoval se zmateně a roztěkaně. „Kdybyste udělali ten soud hned… Co to teď tady na mě vytahujete…mám své povinnosti, proto jsem se k soudu nedostavoval, snažil jsem se zapomenout, proto si mnohé z té doby nepamatuji,“ vyjádřil se Bohumil, kterého přivezla do soudní síně až policejní hlídka.

Četla se i výpověď dalšího uživatele drog, kterého již delší dobu hledají policisté v rámci celostátního pátrání. Jde o Antonína P. z Bruntálu, který se ukrývá před zákonem. „Sám jsem nikdy nikomu nic neprodal, jen jsem se rozdělil. Lidí jsem se ale bál, schovával jsem se doma a neotevíral jsem. Pamatuji si jen střípky. Jezdil jsem autem, řídil, cítil jsem se bezpečně. Tehdy jsem měl ale kvůli drogám pocit, že po mě někdo jde, a že mě chce zabít. Mám to slité v jeden dlouhý den, který trval dva měsíce,“ svěřil se policistům Antonín, který má na svědomí rovněž majetkovou trestnou činnost v rámci celé České republiky. Odsouzení hoši podávali drogy i svým kamarádům a kamarádkám, kterým ještě nebylo v době od května 2005 do dubna 2006 ani osmnáct let. „Mým bývalým přítelem byl obviněný Jiří. Ostatní znám z hospody. Perník jsem užívala na party už v šestnácti letech, před těmi dvěma lety. Co tři měsíce jsem si jej vozila z Brna. Aleš mi dal několik centimetrů, lajnu, za kterou nechtěl peníze,“ sdělila soudu svědkyně Barbora K., dnes osmnáctiletá.