Nikdo nečekal, že se země na výzvu běloruské exilové vůdkyně a vítězky srpnových prezidentských voleb Svjatlany Cichanouské zastaví. V Bělorusku, kde je drtivá většina podniků státních a kde za účast ve stávce hrozí vyhazov, to není tak jednoduché. Přesto se na mnoha místech stávkovalo a rozhodně to není tak, že by Cichanouská a s ní celá opozice v tomto měření sil byli na hlavu poraženi.

Půjčka 54 miliard od EU je něco, o čem by se mělo vědět

Není to ale ani vítězství. Ale přesto je možné, že z tohoto ohýnku nakonec bude velký požár, který nakonec zemi zastaví a donutí diktátorský režim Alexandra Lukašenka k ústupkům. Stávka je rozhodně účinnější forma protestu, než jen další pokračování už měsíce se táhnoucích demonstrací.

Ale zpět k polskému seriálu, kterým si krátím dloužící se večery. To, co je na něm fascinující, je délka doby, kdy se Poláci, polští dělníci, proletariát, bouřil proti diktatuře. Z těch čtyřiceti let komunismu odhadem třetinu, až pak se režim podařilo svrhnout. A to měli od roku 1978 podporu v polském papeži Janu Pavlu II.

Slovensko otestuje milióny, my možná Uherské Hradiště

Cichanouska není papež, je to učitelka, žena v domácnosti. Ale i ona už teď Lukašenkovi zatápí. Proto to možná Bělorusům bude trvat svržení diktatury trvat daleko kratší, než trvalo před rokem 1989 Polákům.