Dům byl původně navržen jako dřevostavba s využitím systému „two by four”. Následně svou pomoc nabídl soused Jiří Slípek, který je zedníkem. Byl natolik přesvědčivý, že byl celý projekt přepracován na zděnou stavbu.
„Mnoho kolemjdoucích dům přirovnává k budce či chatě a většinou si myslí, že jde o malý dům, kam se stěží může vlézt čtyřčlenná rodina. Jakmile však vejdou dovnitř, uvědomí si, jak hmota zvenku opticky klame,“ uvedl investor Zdeněk Liška.
close
info
Zdroj: se svolením Grand Prix architektů a Zdeňka Lišky
zoom_in
Středobodem interiéru je jídelní stůl.
Základem kvádr
Zděná stavba tak materiálově zapadla do organizované zástavby rodinných domů postavených hlavně ve druhé polovině 20. století. Vychází z konceptu kvádru, jehož proporce jsou však upraveny. Například tím, že severní fasáda kopíruje hranici pozemku a vytváří tak výrazný zlom evokující obranný štít. Prolomení je podle investora rovnoběžně prokresleno do jižní fasády domu.
„Dispozice je dělena křížovou osou na pomyslné čtvrtiny. Uprostřed domu je umístěno schodiště s komínem a instalačním jádrem. Chtěli jsme, ať je dům co nejvíce přizpůsoben topografii pozemku, což uvnitř vytvořilo členitost obytného prostoru,“ uvedl investor. Doplnil, že zatímco středobodem všeho dění je velký jídelní stůl, níže položený prostor se sedačkou slouží jako pohodové místo pro relaxaci.
V interiérech převažuje trojkombinace materiálů – bílá omítka, beton a borová překližka a bílá omítka. Ve všech místnostech jsou leštěné betonové podlahy.
Z technického hlediska je dvoupodlažní stavba je založena na monolitické železobetonové dvouúrovňové desce. Ta je vyzděná z keramických tvárnic. V prvním nadzemní podlaží jsou zazděny na místě provedené monolity s kruhovými otvory. Pohledový strop je ze železobetonu. Krov v interiéru zaklopili sádrokartonem. Dům je zateplen minerální vatou, která tvoří součást provětrávané fasády. Ta je pokryta opálenými smrkovými deskami šroubovanými na šikmý rošt.
