Zemřel legendární organolog Bohumil Plánský

Jméno Bohumila Plánského najdeme nejen v odborné literatuře, ale také v Guinessově knize rekordů. Bez práce totiž nevydržel ani doma, a tak několik místností svého bytu zaplnil měchy a píšťalami, aby tento nástroj neustále zdokonaloval a vylepšoval. Tak se stalo, že byl oficiálně vyhlášen konstruktérem a majitelem největších bytových varhan na světě.

Mnozí příznivci varhan opatrují ve své knihovně publikaci Krnov Město královského nástroje, ve které Bohumil Plánský s kolektivem dalších odborníků zachytil vývoj varhanářství na Krnovsku. Závěrečná kapitola této knihy, která vyšla v češtině i v němčině, nese název Varhany a jejich osobnosti. Představuje životopisy nejvýznamnějších expertů na varhany včetně Bohumila Plánského.

Od malička hrál na varhany

Bohumil Plánský se narodil roku 1932 v Českých Budějovicích, kde se také začal učit hrát na varhany.

Své interpretační znalosti prohloubil studiem u skladatele a varhaníka Bedřicha Antonína Wiedermanna. Ze hry na varhany, hudební teorie a skladby složil státní zkoušky na pražské Akademii múzických umění v roce 1951. Deset let působil jako ředitel kůru v pražské bazilice sv. Jakuba.

V osobě Bohumila Plánského, stejně jako v celém oboru varhanářství, se pozoruhodným způsobem setkává technika a umění. Vedle hry na varhany absolvoval Bohumil Plánský vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

Po celá šedesátá léta pak působil jako vedoucí výzkumného ústavu keramických a stavebních izolací v Borovanech. A právě tato kombinace technického a uměleckého vzdělání ho předurčila pro dráhu předního českého odborníka na stavbu varhan, uznávaného u nás i v zahraničí.

O varhanách i vyučoval

Od roku 1971 až do svého odchodu do penze působil jako umělecký poradce v krnovském varhanářském závodu Rieger-Kloss v Krnově. Zde stál u zrodu nebo u rekonstrukce stovek nástrojů.

V devadesátých letech začal vyučovat na Střední umělecké škole varhanářské stavbu varhan, dějiny umění a varhanářství, či odbornou jazykovou přípravu a i zde se stal klíčových pracovníkem, který dokázal zásadním způsobem formovat desítky svých studentů i podobu celé instituce.

Veřejnost se s Bomumilem Plánským setkávala v rámci Krnovských hudebních slavností, nebo když představil modernizaci varhan v koncertní síni sv. Ducha. Při této příležitosti rád vzpomínal, jak Krnováci pro tento nástroj s pomocí Sovětského svazu, prakticky na koleně, vyvíjeli vlastní počítač. Často si také posteskl, že se gigantický varhanářský podnik v Krnově rozdrobil na moc malé firmy.

„Kritizoval jsem, že není ideální, když všichni Krnováci dělají jen malé varhany a na velké si téměř nikdo z nich netroufne. Občas se sice v Krnově objeví zakázka opravdu velkých varhan, ale to byla spíš výjimka.

Na druhou stranu se malé varhanářské firmy nemusí bát o zakázky, protože postupně musí dát dohromady 6,5 tisíce varhan, které hrají po celé České republice. Většina z nich je v hrozném stavu,“ komentoval Plánský vyhlídky krnovského varhanářství při svém koncertu u sv. Ducha v roce 2010.