VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zařízení na bioplyn v Rakousku jim otevřelo oči

Krnov - Rada města Krnova nedoporučuje zastupitelstvu, aby schválilo záměr firmy Biostanice Morava postavit v průmyslové zóně v Červeném Dvoře bioplynovou stanici.

21.3.2010
SDÍLEJ:

Bioplynová stanice - ilustrační foto.Foto: Internet

Šest zástupců Krnova, politiků i úředníků, využilo možnost navštívit vzorovou bioplynovou stanici v rakouském Zwentendorfu. Jeli si ji nejen prohlédnout, ale hlavně očichat, protože v případě bioplynových stanic se veřejnost obává hlavně zápachu. Hlavním důvodem, proč rada bioplynovou stanici v Krnově nakonec nedoporučila, je právě obava, že technologické zařízení zpracovávající bioodpad bude své okolí obtěžovat zápachem.

„To, že bioplynová stanice má vzniknout v průmyslové zóně, neznamená, že by případný zápach nikomu nevadil. Vždyť zde sídlí řada firem, i některé potravinářské, a na nepříliš vzdáleném sídlišti Pod Cvilínem bydlí sedm tisíc lidí,“ zdůvodnila rozhodnutí rady města místostarostka Alena Krušinová. K obavám ze zápachu se přidal také strach z nárůstu dopravy, protože bioodpady by se do Krnova svážely ze širokého okolí.

Městobude muset řešitbioodpad

„Plánované zařízení je navíc zaměřené na zpracování bioodpadu s vysokým obsahem energie, jako je například krev z jatek a odpady z živočišné výroby. Náš problém likvidace odpadu ze zeleně, ze stravování a kalů z čističky by řešilo minimálně,“ dodala starostka Renata Ramazanová. Jak ale obě radní přiznávají, vyřešení problému zpracování bioodpadu se město v budoucnu nevyhne. „Pokud nový zákon o odpadech bude obcím ukládat povinnost nově třídit i bioodpad, budeme se muset k tomuto problému vrátit,“ řekla starostka.

S rozhodnutím radních není spokojen místostarosta Bedřich Marek. „Také já jsem měl vůči bioplynové stanici předsudky, které mi ale osobní návštěva obdobné moderní bioplynové stanice, jaká by měla vzniknout v Krnově, vyvrátila. Před problémem recyklace bioodpadu stejně neutečeme a dřív nebo později ho budeme muset řešit. Je pravdou, že technických možností je více, ale teď se nám naskýtá příležitost výrazně ušetřit finanční prostředky z městského rozpočtu. Je tady soukromý subjekt, který je ochoten na své náklady bioplynovou stanici vybudovat a pro město likvidovat bioodpad za symbolickou cenu. Pokud budeme muset recyklaci bioodpadu řešit později sami, vyjde nás to na miliony korun,“ konstatoval Marek.

Z přepadovky si odnesl smíšené pocity

Zástupci Krnova nejsou jediní, kdo byl pozván na exkurzi do Rakouska na prohlídku bioplynové stanice Zwentendorf. Nedůvěřivý jičínský starosta Martin Puš se tam vydal bez předchozího ohlášení. Ze své „přepadovky“ si přinesl rozporuplné pocity. „Jet tam na předem ohlášenou exkurzi nemá cenu. Rozhodl jsem se proto, že se oficiální exkurze nezúčastním, ale pojedu se podívat do Rakouska individuálně. Z reakce vedoucích pracovníků na dvou bioplynových stanicích v Zwentendorfu a v Amstettenu bylo jasné, že na nás nebyli nijak připraveni. V obou případech se ale zachovali profesionálně, a i když se netvářili nadšeně, provedli nás celým provozem a poskytli nám veškeré informace,“ popsal svou zkušenost jičínský starosta.

Paradoxně stanici ve Zwentendorfu, která má modernější technologii, hodnotí po stránce zápachu jako horší. „Provoz stanice zřejmě velmi záleží na pracovní morálce zaměstnanců a přesném dodržování technologie,“ vysvětluje si rozdíly mezi jednotlivými stanicemi starosta Jičína, který se po této zkušenosti zařadil mezi odpůrce bioplynu.

Krnovští zastupitelé se touto záležitostí budou zabývat na svém zasedání 31. března.

Co je to bioplynová stanice?
Takzvaná bioplynová stanice je technologické zařízení využívající ke zpracování bioodpad, případně jiný biologicky rozložitelný materiálu. Hlavním produktem je bioplyn, který se nejčastěji spaluje v kotlích, a vyprodukované teplo se používá na vytápění budov, ohřev vody nebo pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie. Dalšími produkty jsou digestát a fugát. Digestát je tuhý zbytek po vyhnití, který lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu. Fugát nebo-li procesní voda je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Zpravidla je odváděn do čistírny odpadních vod.

Autor: František Kuba

21.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrad Sovinec. Ilustrační foto.

Hrad Sovinec hostí malý divadelně hudební festival Bubofest

Linhartovský zámek. Ilustrační foto.

Na zámku Linhartovy začalo Kulturní léto

Krajské kluby znají své soupeře v poháru

V rámci losovacího aktivu, který se uskutečnil ve čtvrtek v Olomouci, byl rozlosován rovněž i nový ročník pohárové soutěže MOL Cup.

Děti narozené v krnovské nemocnici

Vážení čtenáři a rodiče, díky vstřícnosti krnovské nemocnice vám přinášíme pravidelně každý týden na našich stránkách fotografie nejmladších obyvatel regionu.

Kamil Vrba: Krnovu stále fandím, klubu bych do budoucna přál divizi

/ROZHOVOR/ V současné době už fotbal nehraje ani rekreačně a věnuje se zejména svému vnukovi. Zhruba před čtvrtstoletím si ovšem obranu tehdejšího opavského Ostroje, který brázdil vody naší druhé nejvyšší fotbalové soutěže, šlo bez stopera Kamila Vrby představit jen stěží. Momentálně na trávníky vybíhá spíše sporadicky a dění na hřišti přihlíží především z pozice diváka.

Letní brigády: hodně se jezdí i do zahraničí

Studenti z Opavska a Bruntálska jezdí o prázdninách pracovat do sousedních zemí čím dál tím častěji. Reagují tak na omezenou pracovní nabídku v regionu a na její nízké finanční ohodnocení.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies