Před týdnem Deník zveřejnil fotku dětí, které shazují z terasy v osmimetrové výšce vybavení kanceláří Slezské komerční slévárny (SKS) v Revoluční ulici v Krnově. Dětem vůbec nevadilo, že za bílého dne rabují v cizím domě hned vedle rušné frekventované Revoluční ulice.

Mizí vše, co je ze železa

Terasa ve třetím patře samozřejmě měla ještě před pár týdny kovové zábradlí, ale to padlo zlodějům do oka jako první.

Přestože se v budově neustále pohybovali dospělí hledači kovů, nikoho z nich nenapadlo děti z nebezpečné neohrazené terasy vykázat. Krátce poté, co Deník upozornil na dětské pomocníky zlodějů, byl vchod do kanceláří SKS konečně zazděn.

Zloději si zapomněli na místě nářadí

Hledači kovů si ale brzy našli náhradní program. Když jsou slévárny zbořené a kanceláře zazděné, ještě je zde k dispozici kovové oplocení areálu.

„Nelegální práce na rozebírání plotu bývalé slévárny na Revoluční ulici pokračovaly také minulý týden. Na skupinu osob, která se u něj pilně činí, byli upozorněni strážníci v sobotu 12. dubna dopoledne," popsala mluvčí radnice Dita Círová, jak se díky všímavosti občanů daří strážníkům nelegální „kovkopy" omezovat.

Když krnovští strážníci přijeli na místo, po pracantech už ve slévárnách nebylo ani vidu, ani slechu.

„Jejich činnost zde připomínalo pouze odložené pracovní nářadí. Čtyři lopaty, dva krumpáče a motyku strážníci odvezli na služebnu městské policie," uvedla Dita Círová s tím, že pokud se nepodaří chytit konkrétního zloděje přímo při práci, je velmi těžké mu cokoliv prokázat.

Demolice Slezskou komerční slévárnu SKS téměř vymazala z mapy Krnova. Zůstalo po ní několik hektarů stavební drti a pár budov, které láká hledače kovů, zloděje a vandaly.

Kanceláře krnovských sléváren SKS ještě před týdnem byly plné zlodějů, vandalů a dětí. Po upozornění Deníku na nebezpečnou situaci jsou konečně vchody do budovy zazděné.

Zkušení strážníci často dokážou zloděje kovů odhalit pouhým čichem.

Hustý tmavý kouř doprovázený silným zápachem nenechá nikoho na pochybách, kde dochází ke spalování kabelů, které ukrývají kov.

„V pondělí 7. dubna po deváté hodině večer si všimla hlídka městské policie v lokalitě Alšova Mánesova zápachu spálených plastů a gumy. K ohni se nikdo nehlásil, přestože opodál postávalo asi dvacet lidí. Toto ohniště našli strážníci ve dvorním traktu obytných domů na ulici Mánesova," popsala jeden takový případ Dita Círová.

Brzy se strážníci přesvědčili, že důvodem ohně bylo opálení drátů. „Když hlídka oheň uhasila, v popelu našla klubko měděných drátů. Opodál byl kovový háček na násadě, určený pro vytahování drátů z ohně. Obojí putovalo na služebnu městské policie," dodala Dita Círová.

POZNÁMKA: Útlum, či rozvoj?

Nový Průvodce architekturou Krnova vybízí čtenáře, aby uvažovali nad svým městem. Právě uvažuji, proč se fotky honosných krnovských vil objevují nejen v turistických průvodcích, ale také ve vývěskách realitek v rubrice prodej. Většina továren, díky kterým slavné továrnické vily vznikly, už zkrachovala.

Město marně nabízí léčebnu Ozon i školu v Kostelci. Zájem není ani o pozemky na Kabátovově kopci a v kasárnách. Nikdo si neví rady s průmyslovými areály ani s vybouranými prolukami. Kus města leží ladem.

Dosud jsme připravovali rozvojové plány. Nebylo by dobré mít také defenzivní plán pro případ úpadku?

Je možné, že o osudu opuštěných domů nebudou rozhodovat ani tak jejich majitelé, politici, památkáři nebo architekti, ale občanský demoliční tým, který se zformoval v areálu sléváren. Z kanceláří SKS už zmizelo vše kovové a teď je na řadě dřevo. Až padne střecha, nebude už cesty zpět.

Před čtvrtstoletím Krnováci jásali, že počet obyvatel poprvé překročil 25 tisíc, a cítili, že statut metropole mají na dohled. Některé strany ve svých optimistických vizích už snily o Krnovu s 35 tisíci obyvatel a chtěly trendu jít naproti masivní bytovou výstavbou.

Nedávno počet obyvatel Krnova zase klesl pod 25 tisíc. Kupodivu politici zas jásali, protože Krnov se jako propadlík vrátil do kategorie malých měst, pro které je snazší sehnat dotace „na rozvoj". Neměly by Krnov zajímat spíš dotace „na útlum"?