Když v roce 1918 skončila první světová válka, lidé na celém světě s hrůzou počítali, kolik napáchala škod a zničila lidských životů.

V obcích našich zemí byly odhalovány památníky občanům, které měly varovat před druhou válkou. Lidé byli odhodláni jí zabránit a byli přesvědčeni, že k ní již nemůže dojít.

Bohužel roku 1939 byla vyvolána nová, ještě strašnější válka. V té první se poprvé objevila nová technika zabíjení lidí, do bojů byly nasazeny tanky, letadla. V té druhé už byly používány mnohem dokonalejší zbraně, které v masovém měřítku nahradily zákopovou válku z počátku 20. století.

Nejdůležitější surovinou se stala nafta, také oleje a benzin, bez nichž by armády nebyly bojeschopné. Německo nevlastnilo přírodní zdroje nafty, bylo proto závislé na jejím dovozu, a začalo i s výrobou syntetického benzinu.

BITVA O BENZIN

V prvních letech války, kdy třetí říše slavila vítězství nad většinou evropských zemí, se do Krnova dostávaly jen ozvěny bojů a luftwaffe byla pokládána za neporazitelnou. Nebe nad městem bylo klidné. První nálety spojeneckých letadel na rumunská naftová pole u Ploešti se uskutečnily1. srpna roku 1943.

V roce 1944 zahájili spojenci velkou leteckou válku o výrobu pohonných hmot s názvem „Battle of Fuel“- bitvu o benzin. Dne 12. května 1944 opustila letecké základny ve Velké Británii skupina letadel, cílem byla rafinerie v Záluží u Mostu.

Po osvobození jižní Itálie se k náletům připojila americká 15. letecká armáda. Již za týden prohlásil německý ministr zbrojního průmyslu Albert Speer Vůdci Adolfu Hitlerovi: „Zůstane-li dále při tom, nebudeme mít brzy žádné za zmínku stojící pohonné hmoty.“ Vzdušná bitva nad Německem se rychle rozšířila a spojenci začali být velmi úspěšní.

CÍLE BLÍZKO KRNOVA

Jedna z nejdůležitějších základen pro výrobu syntetického benzinu se nacházela poměrně blízko Krnova— v Horním Slezsku. Dva závody byly v Blechhammer (dnes Blachównia), třetí v Odertal (Zdieszowice) a cílem byla ještě chemická továrna v Heidebreclu (nyní Kedzyerzyn-Kózle).

Dne 7. července 1944 se na modré obloze objevily silné svazy stříbrně se lesknoucích amerických letadel 15. letecké armády. Letělo 550 čtyřmotorových bombardovacích letadel a 352 stíhaček. Proti nim startovalo 143 německých a maďarských stíhaček. Vzduchem se ozývaly výbuchy bomb, střelba z kulometů a protiletadlových děl (převážně kanóny Flak).

Následky náletu byly devastující. Když jsem jako průvodce autobusového zájezdu o tom vyprávěl, přišla za mnou jedna paní a se slzami v očích mně děkovala, že jsem to vzpomenul. Zahynul tam její tatínek. V závodech totiž pracovali totálně nasazeni Češi, stejně jako v Záluží.

U Američanů došlo ke ztrátám. Na území našeho pohraničí dopadlo 5 letadel. Jedním z nich byl stíhací letoun 5. squadrony 52 FG. Dopadl poblíž Slezských Rudoltic v okrese Krnov, kde zahynul pilot John E. Floyd. Sestřelil ho 7. července 1944 v 11.15 hodin pilot Slezské základny německého letectva Oberfähnrich Steins.

Nálety spojenců se opakovaly, na Krnovsku a Opavsku vzbuzovaly strach.

Dolů z letadel padaly stříbrně se lesknoucí proužky, rušící radarové zaměřování. Zvuk motorů děsil vystrašené obyvatele. V Krnově vzrůstaly obavy před bombardováním města. Byly budovány protiletecké kryty. Jeden z nich byl v parku vedle školy na Dvořákově okruhu, kde je nyní dětské hřiště.

Nebyl hluboký, chránil jen před střepinami. Důkladné kryty vznikly vyražením kamenných chodeb do prudkého srázu na Boční ulici. Domy byly opatřeny bílými šipkami směřujícími ke vchodům a oknům sklepů.

..pokračování příště..

Vladimír Blucha