VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Užovka podplamatá se vrací do Krnova

Na zahrádce mateřské školky v Krnově strážníci chytili velmi vzácnou užovku podplamatou, která zbarvením připomíná víc zmiji než užovku.

8.7.2017
SDÍLEJ:

Užovka podplamatá Asi jeden metr dlouhý had, který se živí převážně rybami. Její břicho je nažloutlé až červené, někdy však ostře zbarvené žlutě nebo oranžově s černými skvrnami, které jsou podobné kostkám. Foto: Archiv Správy NP Podyjí

Děti se před odjezdem na prázdninové tábory učí, jak rozeznat jedovatou zmiji od neškodné užovky. Zatímco zmije má na hřbetě klikatou dráhu, užovky poznáme podle žlutého obojku za krkem.

Toto pravidlo ale platí jen do chvíle, než narazíte na užovku podplamatou. Ta žádný žlutý obojek nemá, a její kresba na hřbetě se podobá zmijí klikatici.

JAK JE ROZEZNAT

Přestože zbarvení klame, lze i tuto mimořádně vzácnou užovku od zmijí odlišit.

Zatímco naše zmije mají trojúhelníkový tvar hlavy a zavalité tělo, všechny naše užovky mají hlavu vejčitou a jsou štíhlejší.

Rýmařovský herpetolog Ivan Zwach, který je autorem metodiky mapování plazů v Moravskoslezském kraji, před 25 lety užovku podplamatou v Krnově našel, ale od té doby jako by se tento vzácný druh z Krnovska úplně vytratil.

HAD VE ŠKOLE

Užovka podplamatá se po mnoha letech objevila v Krnově na nečekaném místě. Jako první zahlédl zvláštního hada školník v zahradě pedagogické školy. Byl přesvědčen, že se nejedná o užovku.

Krátce na to byli strážníci Městské policie Krnov požádáni o zásah v sousední zahradě mateřské školky v ulici Maxima Gorkého. Zdejší učitelky měly tolik duchapřítomnosti, že podezřelého hada zavřely na záchodě.

„Byla to užovka podplamatá, kterou odchytili strážníci 20. června na venkovní toaletě v zahradě Mateřské školy Maxima Gorkého. Tam ji uzavřely učitelky, které o odchyt městskou policii požádaly. Po odchytu byla užovka podplamatá vypuštěna v přírodě mimo lidská obydlí,“ potvrdila mluvčí krnovské radnice Dita Círová.

CO NÁLEZ VLASTNĚ ZNAMENÁ?

Užovka podplamatá se vyskytuje ostrůvkovitě v okolí velkých řek Vltavy, Berounky, Sázavy, Ohře, Svratky nebo Dyje. Nedávný nález užovek podplamatých na Ostravsku a Karvinsku provází spekulace, zda jde o původní populaci nebo je tam do přírody vypustil nějaký terarista.

„Protože před víc jak dvaceti lety v Krnově našel užovku podplamatou zkušený herpetolog Ivan Zwach, nemůže být pochyb o správnosti určení. Proč od těch dob u nás zpozorována nebyla? Co z toho současného nálezu vyplývá?

Možná se k nám podplamatka sporadicky zatoulá při migraci kolem řek. Možná ji tu vypustil nějaký terarista. Nabízí se ale i jiné vysvětlení,“ uvedl Martin Bodešinský z krnovského Střediska ekologické výchovy SEV.

„Vzhledem k tomu, že Ivan Zwach tehdy v Krnově u řeky našel užovku podplamatou s flekatou formou zbarvení, která se nejvíc plete se zmijí, je dokonce možné, že tu máme stabilní populaci, jen o ní nevíme. Prostě jen užovky podplamaté při náhodném setkání považujeme za zmije.

Vyloučit nemůžeme ani vliv klimatických změn, které mnoha živočišným druhům umožňují šíření z jihu na sever,“ uzavřel Martin Bodešinský.

Autor: František Kuba

8.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Krnov má památku na bombardování na domech v Mikulášské ulici. Šipky ukazují sklepní okénko. Pokud by se dům zřítil, záchranáři v troskách najdou sklep, ve kterém se lidé ukryli před náletem.

Válečné nebe nad Krnovem I

Jakub Slovák

Jakub Slovák: S disciplínou pak přijde to ostatní

Rýmařov zdolal Mohelnici

Další tři body urval na domácím hřišti nováček MSFL z Rýmařova. Domácí šli do zápasu opět v okleštěné sestavě. Základ k vítězství položili už v prvním poločase.

OBRAZEM: Cvilínské schody 2017

Krnovští schodaři se říká běžcům, kteří chodí trénovat na cvilínské schody.

Vzpomínky na odsun německých obyvatel

V Krnově byla odhalena pamětní deska na hladový pochod a oběti divokého odsunu. Národnostní složení obyvatel Krnovska a Bruntálska se odsunem německých obyvatel v letech 1945 a 1946 změnilo k nepoznání. O poválečné době toho moc nevíme. Pojďme si ji přiblížit na skutečných příbězích Čechů i Němců.  

Anička a Josef jsou spolu šedesát let, jaký mají recept na dobré manželství?

Vzali se v roce 1957 v Úvalně a jsou spolu dodnes. Příběh Josefa a Anny je příběhem lásky a umění žít a vyrovnat se s osudem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení