TÉMA: Co město prodává?

Slavná vila i zahrada je na prodej

„Správa majetku města Krnova zatím eviduje dva zájemce o Steuerovu vilu, ve které původně sídlilo Městské informační a kulturní středisko MIKS. Přihlásil se nám i třetí zájemce, ale pak nám dal písemně na vědomí, že od svého záměru odstupuje," informovala krnovské zastupitelstvo starostka Alena Krušinová, podle které vyvolávací cena 3,5 milionu korun vychází ze znaleckého odhadu a refl ektuje skutečnost, že objekt vyžaduje mnohamilionové investice.

Pozemky kolem Steuerovy a Flemmichovy vily jsou dvě nejvýznamnější historické zahrady na území Krnova. V roce 2009 se podařilo městu Krnovu romantickou zahradu mezi Zacpalovou a Revoluční ulicí ještě zvětšit a přičlenit k ní sousední pozemek s mohutnými stromy. K zahradě Steuerovy vily město přikoupilo sousední pozemek o rozloze kolem devět set metrů od textilky Karnola, která se dostala do úpadku. Městu tento pozemek nabídl správce konkurzní podstaty za cenu sto korun za metr. V té době ještě ve Steuerově vile sídlilo Městské informační a kulturní středisko MIKS a krnovské muzeum. Už tehdy se ale výhledově počítalo s tím, že si MIKS najde nové sídlo a uvolněná Steuerova vila bude na prodej.

„Až se vila v Zacpalově ulici jednou bude prodávat, město ji nabídne společně s rozlehlou zahradou, která velmi zvýší atraktivitu celku. V dražbě má město šanci na tom slušně vydělat. Přikupujememe pozemek, abychom zvýšili hodnotu své nemovitosti. Mám za to, že sto korun za zahradu v centru není zase až tak moc," komentoval nákup zahrady v roce 2009 tehdejší místostarosta Bedřich Marek.

Dnes už má MIKS nové sídlo v budově kina Mír a na Steuerově vile visí tabule „na prodej". V porovnání s optimistickým očekáváním před pár lety se zdá, že nemovitosti už tak netáhnou, a nabídková cena 3,5 milionu za honosné reprezentativní sídlo prvorepublikového továrníka plus nejkrásnější zahrada v Krnově o rozloze 3,5 tisíce metrů je nečekaně nízká.

Jedná se o dílo ve stylu pozdního baroka vídeňského architekta Franze Vilfera, které v roce 1931 realizovala krnovská fi rma Koch a Kinderman. Dnes na tento architektonický skvost upozorňuje turistický průvodce po krnovských vilách. V poválečné době zde byly jesle a později zde sídlil fi nanční úřad, který počátkem devadesátých let neúspěšně jednal s městem Krnovem o možnosti Steuerovu vilu koupit. Od roku 1996 si fi nanční úřad našel nové sídlo a do vily se přestěhovalo MIKS a muzeum.
Připomeňme, že původní majitel vily – továrník Heinrich Steuer – vlastnil nejen krnovské textilky na břehu řeky Opavy, ale například také hrad Fulštejn v Bohušově nebo zámek ve Slezských Rudolticích.

Bývalý Dům služeb bude levnější

Bruntál (kaj) – Budova bývalého Domu služeb v Revoluční ulici 19 v Bruntále čeká na nového vlastníka. Město Bruntál se objektu stále nemůže zbavit.

Prodej opuštěného domu se opakovaně ve veřejných dražbách nepodařil, a tak se zdá, že prodejní cena nakonec klesne na čtyři miliony korun.

Bývalý Dům služeb je v současnosti jedinou větší nemovitostí, o jejímž prodeji majitel, tedy bruntálská radnice, uvažuje. „Do poslední řádné květnové rady půjde návrh na doporučení zastupitelstvu, aby schválilo snížení prodejní ceny budovy Revoluční 18 na minimální nabídku čtyři miliony korun," řekl mluvčí města Jiří Ondrášek.

Rozsáhlý objekt se nepodařilo vloni prodat v dražbě za zastupiteli schválenou vyvolávací cenu osm milionů korun a ani v opakované dražbě za šest a půl milionu korun. Třetí dražbu už město zrušilo, zájemci se do koupě příliš nehrnuli. I proto, že by po koupi museli nutně investovat další miliony korun do rekonstrukce.

Budova je nyní uzavřena už jen proto, aby v ní město nemrhalo penězi ze své pokladny třeba na energie. V letošním roce totiž opustili Dům služeb poslední dva živnostníci. „To je bohužel všeobecně nepříznivý trend poslední doby. Takže obsazenost objektu postupně slábla, až se situace stala neudržitelnou," zhodnotil situaci mluvčí Ondrášek.

Školu v Kostelci nikdo nechce

Krnov (frk) – Dějiny základní školy v Kostelci se po staletích uzavřely. Naposledy se zde žáci učili v roce 2007, a od té doby se město marně snaží najít pro objekt nějaké využití nebo ho prodat. Dnes je bývalá škola a jídelna přímo vedle kostela svatého Benedikta k mání za čtyři miliony.

Zastupitel Petr Vartecký na květnovém zasedání zastupitelstva požádal starostku Krnova, aby zrekapitulovala, co je v Kostelci nového. „Bohužel, co se týká bývalé školy a jídelny v Kostelci, vše je při starém. Přestože nejnižší nabídková kupní cena v obálkovém řízení byla stanovena na čtyři miliony korun, což je méně než znalecký odhad, zatím nemáme ani jediného zájemce. Město Krnov nemá pro tyto objekty žádné využití, takže pomalu chátrají a pořád dokola musíme zajišťovat opravy dveří a oken po vandalech a zlodějích," krčila rameny starostka Alena Krušinová.

Všechny děti, které navštěvovaly základní školu v Krnově-Kostelci, se i se svými lavicemi a školními pomůckami přestěhovaly do nového působiště, do čerstvě zrekonstruovaného pavilonu Základní školy na Janáčkově náměstí. Kostelecké děti zde mají mnohem lepší podmínky pro výuku, ale musejí dojíždět autobusem.

Nejdřív se zdálo, že školní třídy a jídelny v Kostelci vyprázdní jen dočasně. Původní návrh byl, aby se o ně podělila městská knihovna a Středisko volného času Méďa. Pak se město pokusilo hledat i jiná řešení, takže oslovilo obyvatele Kostelce, kteří nejlépe vědí, co jim v nejbližším okolí bydliště schází. Žádný z nápadů se ale nerealizoval.

První zmínka o učiteli v Kostelci se objevuje už v pamětním spise pořízeném při zahájení přestavby kosteleckého kostela. Z něj vyplývá, že v Kostelci bylo vyučováno již v roce 1787. První školní budova ležela na pravém břehu mlýnského koryta nad mlýnem. Roku 1841 byla po stavena přízemní školní budova v Bruntálské silnici. Blízkost průmyslového Krnova a silný příliv železničních zaměstnanců a dělníků do Kostelce způsobil, že přízemní obecná škola nestačila a obec postavila kolem roku 1880 novou jednopatrovou budovu pod starou školou. Tato byla již dvoutřídní. Její kapacita byla dostačující jen čtvrt století a v letech 1906 až 1907 byla postavena nová, větší budova. Až do května roku 1945 byla škola v Kostelci německá, česká škola svou činnost zahájila 1. září téhož roku. Jednalo se o neúplnou základní školu, která vzdělávala děti na prvním stupni. V roce 2003 se stala detašovaným pracovištěm Základní školy na Janáčkově náměstí.

Sanatorium Ozon

Krnov-Ježník (frk, zlom) – Když před osmdesáti lety podal Josef Irmler na krnovské radnici žádost o stavbu obrovského lázeňského hotelu na úplném konci Ježníku, kroutili radní hlavami. Proč právě na Ježníku?

Díky tomu, že se Josef Irmler nenechal odradit, stojí od roku 1932 na Ježníku v lůně přírody pozoruhodný objekt, kterému dnešní Krnované říkají plicní sanatorium nebo Ozon. Prázdný objekt patří městu Krnovu a je na prodej za 12 milionů korun. Už se o něj hlásí i první vážný zájemce.

Irmlerův hotel s příznačným názvem Lesní zámek nabízel hostům čtyřicet pokojů, lázeňské procedury, taneční parket, vyhlášenou kuchyni a prosluněnou terasu. „Za války se z hotelu stala léčebna vojáků Wehrmachtu zraněných na východní frontě. Na konci války sledovali přímo z terasy sanatoria bombardování Krnova spojeneckými letadly, protože je ani nenapadlo, že také Ježník může být strategickým cílem. Po zásahu letecké pumy zůstaly na schodišti sanatoria dva mrtví a mnoho zraněných," popsal dávnou tragédii na schodišti Ozonu krnovský historik Dalibor Zlomek. Dnes zde už žádné stopy po náletu nenajdeme, také legendární Hitlerův kulečník byl před pár lety z Ozonu převezen do depozitářů krnovského muzea.
Když se krnovská nemocnice rozhodla zbavit plicní léčebny na Ježníku, město Krnov po ní okamžitě sáhlo. Bylo to v době, kdy domov seniorů na Ježníku dosluhoval a kdy se zdálo, že přesunutí klientek z Devětsilu do Ozonu bude ideální řešení. Brzy se ale ukázalo, že rekonstrukce Ozonu přesahuje možnosti krnovského rozpočtu. Zastupitelé se rozhodli klientky domova Devětsil přemístit do krnovského domova seniorů v Rooseveltově ulici a nepotřebný Ozon prodat.

„Ozval se nám vážný zájemce s tím, že má v Krnově rodinu, zná zdejší situaci a chtěl by v Ozonu vybudovat dům pokojného stáří. Bylo na něm vidět, že už provozoval podobné zařízení, má zkušenosti v oboru a ví, o čem mluví. Zajímalo ho, jak v Ozonu fungovala logistika a zásobování nebo jak bylo v plicní léčebně zorganizováno praní prádla," uvedla optimisticky krnovská starostka Alena Krušinová. Zájemce se svými partnery se už byl na Ježníku dvakrát podívat, všechno si nechali ukázat a seznámili se i s plány objektu. „Působili seriózně, a pokud se to povede, může takové zařízení být Krnovu velmi prospěšné. Může odlehčit domovu v Rooseveltově ulici, který po převzetí klientek Devětsilu má vytíženou kapacitu," dodala starostka.