Původní krnovskou tóru zachránil na podzim 1938 místopředseda místní židovské náboženské obce Karl Friend. Odvezl ji těsně před příchodem armády nacistického Německa. Německy hovořící Židé odvezli krnovskou tóru do Izraele, kde slouží k bohoslužbám dodnes.

Krnovská tóra zůstane v Izraeli

„V Jeruzalémě dodnes krnovskou tóru používá komunita německy hovořících Židů z Evropy. Vzhledem k tomu, že tóra byla to jediné, co zachránili z původní vlasti, je zřejmé, jakou pro ně má cenu. Tóra je pro ně odkazem předků, kteří museli riskovat, aby ji dostali do Izraele, země zaslíbené," vysvětlil Jan Stejskal ze sdružení Krnovská synagoga, proč je nutné vyslyšet přání, aby původní krnovská tóra zůstala v Izraeli.

Protože synagoga bez tóry není plnohodnotná, začali se krnovští příznivci judaismu rozhlížet po starožitnictvích. Zjistili, že na trhu jsou k mání pouze nekompletní fragmenty tór za vysokou cenu. Zlom nastal před měsícem, když se Jan Stejskal vydal na služební cestu do Pardubic.

„Bezmyšlenkovitě jsem minul tabulku, která upozorňovala na starožitnictví v patře. Pak mě zastavil nějaký signál, abych se vrátil a poptal se na předměty spojené s judaismem. Koupil jsem mezuzu pro naši muzejní expozici a nechal jsem starožitníkovi na sebe kontakt. Už za hodinu mi zvonil telefon. Dostal jsem tip na svitek z Prostějova," popsal Jan Stejskal osudový okamžik.

Kolik stojí tóra

Janu Stejskalovi a jeho kolegovi Jiřímu Strnadovi zaplesalo srdce, když zjistili, že k mání je mimořádně zachovalá prostějovská tóra z konce 19. století. Pouze na jediném místě ji nahlodala myš.

Tóra je vlastně pergamen s linkami vyrobený z košer kůže rituálně poražených zvířat. Díly pergamenu jsou sešité do dlouhého pásu. Kvalifikovanému písaři zabere přibližně rok, než na něj ručně přepíše všech pět knih Mojžíšových. Proto je finanční hodnota nové tóry srovnatelná třeba s nákupem auta. Příznivci krnovské synagogy museli provětrat rodinné finance a oslovit řadu sponzorů, patriotů a filantropů, aby tóru získali.

Hodnota prostějovského svitku spočívá i v tom, že na území České republiky existují sotva dvě stovky původních předválečných svitků.

„Celkem se podařilo na našem území ukrýt na 1800 tór, které se dočkaly konce války. Protože v období holocaustu většina židovských komunit i synagog zanikla, nebylo tyto tóry kam vrátit. V sedmdesátých letech bylo na 1600 svitků prodáno do zahraničí, hlavně do Anglie.

Proto se dnes nachází na území České republiky pouhé dvě stovky předválečných tór, a toto je jedna z nich," uvedl Jan Stejskal. Zřejmě nebyla zařazena do poválečného svozu, protože zůstala ukrytá na půdě domu a zapomnělo se na ni.

Tóra z Prostějova

Dnes jsou všechny tóry majetkem Federace židovských obcí, která je z hlediska právní kontinuity jediným nástupcem všech zaniklých židovských obcí. Proto jak prostějovská tóra, tak krnovská synagoga, do které bude uložena, jsou dnes majetkem federace.

„Mohli jsme například sehnat tóru z Ruska nebo z Ukrajiny, ale tato je pro nás cenná právě proto, že pochází z našeho regionu. Prostějov měl významnou židovskou komunitu, působily tam ortodoxní i liberální reformované směry. Prostějovská synagoga sice válku přečkala, ale v roce 1947 ji předělali na husitský kostel.

Po architektonické stránce jde o zdařilou adaptaci, ale setřela všechny prvky synagogy, takže není důvod sem tóru vrátit," uvedl Jiří Strnad s tím, že navíc možná ani nejde o synagogální tóru, ale o tóru ze soukromé modlitebny nějaké komunity.

V Prostějově stejně jako v Krnově se Židé zasloužili o rozmach textilního průmyslu. To je zřejmě důvod, proč díly pergamenu prostějovské tóry nejsou jako obvykle sešívány šlachou rituálně zabitého zvířete, ale režnou nití.

Co způsobila myš

V judaismu existuje řada přísných rituálních pravidel. Jedno z nich říká, že nelze použít pro bohoslužbu svitek, ve kterém chybí byť jen jediné písmenko. „Tady nám v textu chybí asi čtvrtina sloupce, která byla vykousaná od myši. Stejně tak se myš prokousala pláštíkem tóry. Pergamen neboli kůže je biologický materiál, který podléhá poškození užíváním i časem.

Proto existuje způsob, jak zbožně a rituálně postupovat, když je nutné nečitelná místa opravit," vysvětlil Stejskal, proč prostějovská tóra není způsobilá k bohoslužbám. Tóra je natolik posvátná, že k ní musí čtenář přistupovat s úctou a textu se nesmí dotýkat. Podle opotřebení byla často používaná a má i opravená místa.