Na strništi však na psy číhá také nebezpečí – osiny. V těchto dnech se veterináři ve svých ordinacích setkávají se psy, kteří si z vycházky přinesli osinu. „Zejména v pozdních jarních a letních měsících se často setkáváme s problémem obilních osin,“ potvrdil Josef Krzystek, krnovský veterinář. „Obilní osina je pro psa nebezpečná, protože v místě zabodnutí působí dráždivě, vyvolává lokální zánětlivou reakci a bez adekvátního ošetření může ohrozit celkový zdravotní stav,“ varoval Krzystek před nebezpečím osin.

Osina je nebezpečná také v tom, že je schopna cestovat v psím těle a od místa vpichu se vzdálit třeba i několik centimetrů. Pejskaři by si po procházkách měli všímat chování psa a v případě, že mají podezření na zabodnutou osinu, neváhat s návštěvou veterinární ordinace. „Pokud má pes osinu zabodnutou do tlapky, prvním příznakem je kulhání.

Dalšími varovnými signály mohou být také otoky postiženého místa a jeho bolestivost, postižené místo bývá někdy teplejší než zbytek těla. Pokud je osina ve zvukovodu, pes podezřele často klepe hlavou, drbe si ucho nebo může nosit hlavu natočenou na stranu, kde se osina nachází. Při odklopení ušního boltce je pak kůže zvukovodu zarudlá,“ řekl Krzystek. Léčbu zabodnuté osiny by majitelé měli raději nechat na veterináři.

„Zjistí-li majitelé psů některé z uvedených příznaků, měli by navštívit veterináře, který případnou osinu odstraní. Ze zvukovodu se osina odstraňuje speciálními klíšťkami. Je-li osina v tlapce, lehce se vytáhne. Pokud je v končetině zabodnutá více, musí se postižené místo naříznout a osina vytáhnout pinzetou,“ popsal Krzystek postup při vyjmutí osin.

Osinu ve zvukovodu si častěji přinesou psi s převislými ušními boltci, jako je například kokršpaněl. Ani jiná plemena se však osinám nevyhnou, proto je potřeba na procházkách na psa dávat pozor.