VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sto let od postavení věže na Pradědu

Bruntál – Letos by stará rozhledna na Pradědu, ta romantická okouzlující dáma, oslavila stovku. Na nejvyšším vrcholu Jeseníků stála od roku 1912, ale vydržela jen sedmačtyřicet let. Kvůli zanedbané údržbě se v roce 1959 zřítila. Romantická kamenná rozhledna byla postavena v duchu starého gotického hradu.

21.10.2012 5
SDÍLEJ:

Stará rozhledna na Pradědu měla romantickou podobu staré hradní věže.Foto: archiv Pavla Rapušáka

Na stavbu byl ale použit nevhodný materiál, což předznamenalo pozdější problémy i samotný zánik. Ve věži byla restaurace, pokoje pro turisty a vyhlídkový ochoz, pokoje ale byly pro velkou vlhkost neobyvatelné. Podobu rozhledny dodnes připomínají desítky pohlednic a fotografií, které se staly vyhledávaným sběratelským artiklem. Zachycují starou věž z nejrůznějších úhlů ve všech ročních obdobích – zalitou letním sluncem i pokrytou sněhem a námrazou v zimě.

Zájemci mohli letos vidět výstavu, kterou v Bruntále a ve Vrbně pod Pradědem ze sbírek Pavla Rapu šáka připravil Klub Za starý Bruntál. Ač je už třicet let na Pradědu nová moderní věž, symbol staré okouzlující romantické rozhledny stále přetrvává. V Německu někdejší obyvatelé našeho kraje dokonce nechali postavit její kopii.

Původní rozhledna se zřítila sama

Nejvyšší horu Jeseníků – Praděd – si dnes už neumíme představit bez moderního televizního vysílače. Pro starší generace ale bývala ozdobou i symbolem Pradědu úplně jiná věž. Byla to romantická kamenná rozhledna postavená v duchu starého gotického hradu. Naposledy jsme ji mohli na vlastní oči spatřit v roce 1959, kdy se zřítila.

Pravděpodobně první stavbou na Pradědu byl jednoduchý útulek pro každého, koho zastihlo nepříznivé počasí. Později k němu byla přistavena i jednoduchá budova, ale to už nestačilo požadavkům prvních turistů na přelomu 18. a 19. století, kdy se z výletů do přírody stala masová zábava. Pro výletníky se na všech významnějších místech začaly stavět chaty s rozhlednami.

Mezi smělými a nikdy nerealizovanými nápady z té doby dokonce najdeme prodloužení železnice až do Karlovy Studánky, na niž měla navazovat ozubená dráha až na vrchol Pradědu. V roce 1903 předložil Moravskoslezský sudetský horský a turistický spolek z Jeseníku starostovi obce Malá Morávka plány na výstavbu rozhledny přímo nad triangulačním bodem na Pradědu. Návrh vypracovaný vídeňským architektem a stavebním radou rytířem Františkem von Neumannem byl schválen Okresním hejtmanstvím v Bruntále.

.

Pohlednice a staré fotografi e Pradědu shromažďuje sběratel Pavel Rapušák z Bruntálu. Ve své sbírce má i unikátní pohlednici, která zobrazuje někdejší představy o tom, jak to na Pradědu bude vypadat v roce 2000. foto: archiv Pavla Rapušáka

Věž na počest Habsburků

Vlastní výstavba rozhledny nazývané Habsburgwarte (strážní věž Habsburk) nebo Altvaterturme (věž Praděd) se značně protáhla, takže až po devíti letech v roce 1912 proběhla na Pradědu kolaudace. Okázalá kamenná rozhledna ve stylu středověké hradní věže byla vysoká 32,5 metru. Měla 23 místností v sedmi podlažích.

V přízemí byla malá restaurace a na vrcholu stavby lákala vyhlídková plošina s cimbuřím. Ve srubové chatě pod rozhlednou byl bufet s občerstvením. Stavba dostala dokonce vlastní adresu, Malá Morávka čp. 207. Věž na Pradědu byla nejvyhledávanějším turistickým cílem, kterou musel vidět každý správný patriot na vlastní oči.

Za války nebyl na údržbu čas

„Tuto nádhernou rozhlednu provázela smůla. Velkou chybou už na počátku bylo použití nevhodného místního kamene, který nebyl příliš pevný a špatně snášel extrémní klimatické podmínky na Pradědu. Za první světové války nebylo o stavbu pečováno, takže rychle chátrala. Po válce v roce 1926 zde byly provedeny jen nejnutnější záchranné práce," popsal osudy rozhledny krnovský milovník historie Dalibor Zlomek.

Za druhé světové války využili Němci rozhlednu k meteorologickým měřením a pro potřeby armádní radiolokace a letectva. Takzvanou Poštovní chatu k rozhledně přistavěli totálně nasazení a váleční zajatci. Po válce v roce 1951 se už notně zchátralé rozhledny ujal spolek Turista Praha, který plánoval její záchranu. V roce 1957 už byla v tak havarijním stavu, takže musela být z bezpečnostních důvodů uzavřena.

Když se 2. května 1959 nad hřebeny Jeseníků rozléhal rachot oznamující samovolné zřícení nejvýše položené rozhledny v Československu, jen shodou náhod nebyl nikdo zraněn. Zřítila se totiž těsně před příchodem dělníků, kteří měli připravit záchranné práce.

.

V Německu v Durynském le se na 792 metrů vysokém vrchu Wetzstein stojí kopie staré pradědské rozhledny. Foto: Ondřej Kielar

Kopie v Německu

Přestože nádherná rozhledna zmizela už před půlstoletím, stále žije ve vzpomínkách pamětníků. Sudetští Němci po ní ve své nové vlasti tesknili tak dlouho, až se rozhodli v roce 2003 postavit podle původních plánů přesnou kopii na vrcholu Wetzsteinu (792 m n. m.) u městečka Lehesten v Duryňsku.

Při její návštěvě se přenesou do časů svého mládí, kdy jezdili na výlety na Praděd. O tom, jak obrovské oblibě se těšila původní rozhledna v dobách své slávy, svědčí nejen stovky pohlednic a suvenýrů, ale také zmenšené kopie rozhledny, které si lidé dávali jako dekoraci na své skalky a zahrádky.

Model u Jindřichova

Němečtí nadšenci mezi válkami si běžně stavěli modely pradědské rozhledny na svých zahradách. Jeden z posledních takových modelů se dochoval na soukromé zahradě v Petrovicích u Jindřichova ve Slezsku.

„Současná majitelka zahrady nerada pouští turisty na svůj pozemek, takže většinou o této rozhledně nevědí ani místní. Model rozhledny je vidět z hlavní cesty pouze na podzim, když opadá listí ze stromů. Janov a Petrovice v těchto dnech rozhodně stojí za výlet, protože kousek od minirozhledny je známá Janovská lípa, jeden z nejstarších stromů na našem území, a také místo, kdy byly nalezeny fragmenty hamru a staré sklářské hutě na takzvané lesní sklo," doplnil Dalibor Zlomek, který zatím marně pátrá po osudech dalšího modelu, který stával v Holčovicích kousek od křižovatky na Českou Ves.

Dnes má Praděd novou dominantu. Vedle televizního vysílače vysokého 162 metrů vypadá původní 32,5 metru vysoká Altvaterturme či Habsburgwarte jako zákrsek. Těžko říct, proč si ani ten největší patriot a milovník Jeseníků kopii současného vysílače architekta Jana Lišky na skalku ani do zahrady nepostaví…

.

Mezi válkami si sudetští turisté romantickou vyhlídkovou věž na Pradědu tak oblíbili, že si její zmenšené modely začali stavět na skalky a do svých zahrádek. Jeden z posledních dochovaných modelů stojí v soukromé zahradě v Petrovicích u Jindřichova ve Slezsku. foto: Dalibor Zlomek

Kamenná věž na Pradědu by oslavila sto let

Letos je tomu právě sto let, co poprvé zpřístupnili v Jeseníkách věž na Pradědu. Tato stará vyhlídková věž se zřítila před plánovanou rekonstrukcí 2. května 1959, příští rok to bude třicet let od kolaudace nové věže, dnes s vysílačem Českých radiokomunikací. Nejvyšší hora Moravy a Slezska se vypíná do nadmořské výšky 1492 metrů. Od letoška vítá turisty u věže a rozhledny dřevěná socha vládce jesenických hor Praděda, jehož tvůrcem je řezbář Jiří Halouzka z Jiříkova.

Budova vysílače Českých radiokomunikací nenabízí pouze pohled z vyhlídkové plošiny na Jeseníky, ale i restaurační a hotelové služby. Především pak poskytuje vysílací, telekomunikační a datové služby. Věž vysílá tři digitální multiplexy a osm rozhlasových stanic.

První věž na Pradědu postavili na začátku 20. století. Stará kamenná rozhledna v duchu romantického hradu byla postavena z veřejné sbírky Moravskoslezského sudetského horského spolku, zpřístupněna byla v červenci 1912. To znamená, že by bylo vyhlídkové věži letos sto let, kdyby se 2. května 1959 nezřítila. Kamenná věž byla vysoká 32,5 metru. Postavili ji z místního kamene, podléhajícího rychlému zvětrávání.

Proto byla údržba věže i vzhledem ke klimatickým vlivům v Jeseníkách značně obtížná. I kvůli tomu se věž zřítila, ještě než ji stačili zrekonstruovat. Počátkem čtyřicátých let minulého století u věže postavili Poštovní chatu, i ta sloužila turistům. Vedle Poštovní chaty vyrostla v šedesátých letech dřevěná konstrukce, ze které započaly první pokusy s televizním vysíláním.

Jelikož došlo k rozmachu televizního a rozhlasového vysílání, plánovala se výstavba nového televizního vysílače s vyhlídkovou plošinou. Stavba začala rokem 1968, kolaudace většiny objektu proběhla v roce 1983. Věž je vysoká 146,5 metru, proto je její vrchol vůbec nejvyšším bodem v České republice. O celých třicet pět metrů (celkem 1637 metrů nad mořem – pozn. red.) překonává svou výškou Sněžku.

Vyhlídka na Pradědu slouží turistům od roku 1991. Měří sedmdesát tři metrů, vidět lze za příznivého počasí Sněžku v Krkonoších, Lysou horu i Radhošť v Beskydech, ve výjimečných případech i Tatry. Snad nejhezčí je noční pohled na svítící města v okolí – Bruntál nebo Jeseník. Na vrchol Pradědu se návštěvníci jesenických hor dostanou po silnici. Trasa není náročná ani pro děti a seniory, je velmi vhodná pro rodiny s dětmi i cykloturistiku.

Autor: Karel Janeček, František Kuba, Dalibor Otáhal

21.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Šestý ročník rodinného festivalu Rockem proti přehradě v Nových Heřminovech.
1 39

OBRAZEM: Nové Heřminovy Rockem proti přehradě

Rychlovlak. Ilustrační foto.

Proč nejezdí vlaky rychleji

Naučná stezka Kabátův kopec připomene také cvičiště sovětských okupačních vojsk

Máme si působení sovětských okupačních vojsk v našich městech připomínat, nebo se raději snažit na tyto události zapomenout?

OBRAZEM: Sraz historických vozů Škoda v Bruntále

/FOTOGALERIE/ Náměstí Míru v Bruntále zaplnily skoro dvě stovky vozů Škoda 110R Coupé.

Zesnulí v krnovském a bruntálském regionu

Vážení čtenáři, na webových stránkách Bruntálského a Krnovského Deníku přinášíme seznam zesnulých v našem regionu za uplynulé období.

OBRAZEM: Zvěřinové hody v Razové

Na dobrotách ze zvěřiny si pochutnávali lidé v Mysliveckém domě v Razové. Tamní myslivci připravili v sobotu 19. srpna pro návštěvníky posezení jak uvnitř v prostorném sále, vyzdobeném trofejemi, tak i venku na lavičkách pod přístřešky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení