Okres Dokážete přečíst následující větu?

Mnohým studentům by věta před pár lety dělala velký problém. Nejen, že by nerozuměli, ale ani by si větu nedokázali přečíst. Po roce 1989 ruštináře zachraňovala jejich dvouoborová aprobace, případně museli nastudovat další jazyk, aby nebyli bez práce.

Dnes je situace úplně jiná, o ruštinu mají na středních školách studenti opět zájem. A je to správné, jazyk jako takový nic špatného nezpůsobil.

„Na naší škole vyučujeme intenzivně ruštinu přibližně pět let,“ potvrzuje zástupkyně ředitele střední školy z Města Albrechtic, Jana Murová. „Zájem o tento jazyk odstartovali ale už dřív studenti dálkoví, bylo to pro ně jednodušší, když mohli navázat na znalosti ze základní školy. Dnes si ji jako druhý jazyk volí zcela běžně denní studenti,“ dodala Murová.

Stejnou zkušenost mají i na soukromé střední škole ve Vrbně. Mimo lehčí srozumitelnosti slovanského jazyka přemýšlí studenti i obchodně. „Když budu umět anglicky a rusky, mám jazykové vybavení pro západ i východ. Budu mít větší šanci sehnat práci,“ počítala zase studentka gymnázia Saša. I zde samozřejmě svým žákům ruštinu nabízejí.

„O ruštinu je u nás zájem větší než o němčinu, stal se v pořadí třetím jazykem, který si studenti volí. Samozřejmě největší zájem je o angličtinu, na druhém místě dnes dominuje španělština,“ potvrdil ředitel krnovského gymnázia Vladimír Schreier.

Na bruntálském gymnáziu je situace obdobná, i když tam si ještě němčina před ruštinou náskok udržela. Podnikatelé zase moudře pokyvují hlavou, jednou budou východní trhy cenné a kdo bude umět azbuku, je ve výhodě.