VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rodina: Česko, Kypr a Emiráty

Krnov - Manželé Jorgos a Zuzana Chimonidesovi za pár dní opět navštíví své příbuzné v Krnově. Tato mezinárodní rodina, ve které všichni perfektně umí česky, je v mnohém zajímavá.

15.8.2010 4
SDÍLEJ:

Pohádkově bohatá Dubaj je místem, kde kyperský geolog Jorgos Chomonides našel práci. Jezdí za ním jeho dcera, pražská lékařka Victoria Chimonidu (na snímku) i jeho manželka Zuzana Chimonidu, rodilá Krnovačka. Ta žije se synem Kostasem na Kypru.Foto: Archiv Victorie Chimonidu

Paní Zuzana, rodilá Krnovačka, je učitelkou na Kypru. Její manžel geolog Jorgos staví silnice v Arabských Emirátech. Dcera Victoria je dětská lékařka v Praze a syn Kostas zajišťuje letový provoz na Kypru. Vše začalo před více než pětatřiceti lety, když se paní Zuzana seznámila s budoucím manželem.

Zaujal ji Jorgos Chomonides, sympatický kyperský Řek, který přijel do Československa studovat vysokou školu. „Na Kypr jsem se přestěhovala krátce poté, co byl tento ostrov v roce 1974 rozdělen na řeckou a tureckou část. Viděla jsem stopy války a žila jsem s rodinami uprchlíků pod jednou střechou, takže znám pocity vyhnanců. Ostrov od té doby rozděluje přísně střežená zelená linie.

Dnes se jako řečtí Kypřané už aspoň můžeme podívat na sever okupovaný Tureckem na cestovní pas. Kypr asi nemůže zůstat rozdělený navždy, ale velkou překážkou sjednocení jsou Turci, kteří byli na ostrov uměle dosídleni z pevniny. Byli sem nalákáni tureckou vládou na různé výhody. Dnes už mají děti, které se cítí se na Kypru doma,“ popsala svou novou vlast Zuzana Chimonidu. Kypr je rozlohou i počtem obyvatel srovnatelný s našimi kraji. Má kolem 800 tisíc obyvatel.

Jorgos Chimonides díky své profesi stavebního inženýra musí za zakázkami cestovat do nejrůznějších koutů světa. Naposledy pracoval v Etiopii, nyní jeho firma získala kontrakt v Dubaji, v nejznámějším z Arabských emirátů. Buduje zde silnici, která propojí Dubaj s emirátem Fudžaira. „Cizincům se v Dubaji žije dobře, vždyť počet přistěhovalců už několikanásobně převýšil původní arabskou populaci. Vznikla zde nábožensky, národnostně i kulturně rozmanitá společnost, která může fungovat jen díky toleranci.

Dubaj každého fascinuje hlavně svou velkolepostí, ale na mě působí hlavně jako umělé a studené město. Je to názorná ukázka, co dokážou s městem udělat neomezené peníze. Všechno tu chtějí mít co největší, a rádi se pohybují na samé hranici lidských možností. Je zde divný život, protože prudce rostoucí moderní město je také plné výkopů a připomíná jedno velké staveniště,“ popsal dojmy z Dubaje Jorgos Chimonides.

Na co si Evropané v Dubaji těžko zvykají, jsou kontrasty mezi bohatstvím a chudobou. Šokují je otřesné podmínky dělníků, kteří přichází do Emirátů ze Srí Lanky, Pakistánu a z různých koutů Asie. „Okázalé moderní město roste z práce lidí, kteří jsou v pozici novodobých otroků. Přímo na staveništích žijí celé komunity dělníků a řemeslníků. Bydlí na lešení, jí zde i spí. Soukromí hledají pod plachtou. Raději ani nemyslet jak se sprchují nebo kam chodí na záchod,“ povzdechla si Zuzana Chimonidu, která občas jezdí do Dubaje za manželem.

Přestože státním náboženstvím je islám, obyvatelé Emirátů jsou k ostatním vyznáním tolerantní. „Najdete tam i pár křesťanských kostelů. Každý může vyznávat své náboženství, ale nesmí ho šířit. Cizinci také musí respektovat přísná pravidla ramadánu, kdy je zakázáno pracovat, jíst i kouřit. Muslimky sice často chodí zahalené, ale ostatní ženy se oblékají jako v Evropě. Korán muslimům alkohol zakazuje, ale cizinci už vědí, kde se dá sehnat.

Prodává se v oddělených místnostech, kam je muslimům vstup zakázán. Pro nás, kteří jsme z Kypru zvyklí si vážit každé kapky vody, je zde pitná voda překvapivě levná a dostupná. Přestože všude kolem je poušť, díky hlubokým vrtům je dostatek vody dokonce i na zalévání zahrad,“ popsala specifika Dubaje Zuzana Chimonidu.

Pro Čechy je těžko představitelné, jakou cenu má voda na Kypru. Do některých regionů se musí voda dovážet z Řecka v tankerech podobně jako nafta. „Už nejmladší děti učíme jak si správně mýt ruce nebo čistit auto, aby se při tom neplýtvalo vodou. Na Kypru se sice staví přehrady, které mají zadržet vodu ze zimních srážek, ale na pokrytí spotřeby to nestačí. Staví se také drahé odsolovací stanice, které dokážou vyrobit z mořské vody pitnou.

Ekonomika Kypru je závislá na turistickém ruchu, ale protože se sem téměř všechno musí dovážet, je to dost drahá destinace,“ povzdechla si Zuzana Chimonidu, která na Kypru pracuje jako učitelka náboženství a hudební i výtvarné výchovy. Naučila se mluvit řecky v kyperském dialektu, který je od pevninské řečtiny natolik odlišný, že Kypřanům v Řecku téměř nerozumí. Protože se ale Kypřané dívají na řeckou televizi, většina z nich řecké řečtině bez problémů rozumí.

Autor: František Kuba

15.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Některé obce mají své vrty zdrojů pitné vody

Ilustrační foto

Tábor uzavírá přihlášky

Vyhláška O nočním klidu

Vyhláška O nočním klidu, schválená krnovskými zastupiteli na jejich červnovém zasedání, nabyde účinnosti už v pátek 7. července.

Infocentrum testuje elektrokola

Minulý týden zaměstnanci Městského informačního centra v Bruntále zkoušeli nová elektrokola na okruhu kolem Slezské Harty.

V přírodovědné soutěži došli až do finále

Mladí přírodovědci z Břidličné mají na svém kontě další úspěšnou účast v soutěži.

Patnáct let partnerství, města Krnov a Prudnik je chválí

U příležitosti oslav patnáctileté spolupráce starostka Krnova Jana Koukolová Petrová a starosta Prudniku Franciszk Fejdych podepsali deklaraci o pokračování partnerství mezi oběma městy.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies