Přejetý sýc rousný nedaleko Razové, dva kosi černí či drozd zpěvný, kteří uhynuli v Opavě po nárazu do skleněné plochy. To je jen strohý výčet případů, které lze najít při prozkoumání webové aplikace Ptačí pasti na adrese http://zastavky.birdlife.cz/ptaci-pasti.html.

Nově ji spustili čeští ornitologové a přispívat do ní mohou nejen oni, ale také veřejnost. Hlavní cíle? Upozornit na nejnebezpečnější místa a na důvody, proč zde ptáci tak často nacházejí smrt.

Na problematiku se snaží upozorňovat také Slezská ornitologická společnost. „Zároveň doporučujeme vlastníkům nebo správcům správný způsob řešení. Bohužel žádnou evidencí, kolik ptáků v kraji nebo v jednotlivých okresech zahyne, nedisponujeme,“ uvedl předseda Slezské ornitologické společnosti Patrik Molitor.

Co se Opavska týká, pak je pro opeřence jedním z kritických úseků protihluková stěna u Stříbrného jezera. „Momentálně se snažíme sehnat z tohoto místa podklady, abychom mohli podložit rizikovost této stěny a upozornit vlastníky, aby ji správně zabezpečili, protože polepy ve tvaru siluet dravců nejsou účinné.

Vhodné by bylo rozmělnit plochu různými pruhy či jinými obrazci. Z hlediska nárazu ptáků do skel jsou riziková i prosklená atria či vestibuly větších budov,“ vyjmenoval.

ZATEPLOVÁNÍ ZABÍJÍ I CELÉ KOLONIE

Další z pastí představují otevřené nádrže pro dobytek a nezabezpečené větrací průduchy statků.

Na ně doplatila populace sýčka obecného, který je v kraji na pokraji vyhynutí. „V Opavě se snažíme jednat se zemědělci a ochránit hnízda motáka lužního před vysečením zemědělskou technikou. Tento dravec totiž hnízdí na zemi v polích. Spolupracujeme i se stavebními firmami, které provádějí zateplování budov.

Před tímto úkonem by měl objekt prohlédnout odborník, který určí, jestli zde hnízdí ptáci nebo je místem výskytu netopýrů. A pokud se ukáže, že ano, je třeba minimalizovat dopad na živočichy třeba zanecháním průduchových ventilačních otvorů, případně vyvěšením speciálních budek,“ konstatoval Patrik Molitor s tím, že nestane-li se tak, mnohé druhy jako rorýs obecný či vrabci během zateplování uhynou, někdy se jedná i o celé kolonie.

OTRAVA ČLOVĚKEM NENÍ VÝJIMKOU

Nesčetně ptáků zahyne i pod koly aut nebo na železnicích. „Bohužel i v dnešní době se setkáváme s nelegálním zástřelem ptáků a otravou,“ poznamenal Patrik Molitor.

V živé paměti mají mnozí asi rok a půl starý případ, kdy někdo otrávil agresivním jedem karbofuranem chráněného orla mořského v Kravařích. Na území města se přitom jednalo o třetí případ otráveného orla během sedmi let.

Takto vypadal otrávený orel v době, kdy jej v záchranné stanici přijímali.
Chráněného orla mořského našli v Kravařích otráveného jedem

Nebezpečné jsou také sloupy elektrického vedení. „Nejčastěji pod nimi nacházíme dravce, jako jsou káně lesní či poštolka obecná. Řešením je určitý typ konzole a různé bezpečnostní prvky. Samozřejmě nejúčinnější by bylo podzemní vedení,“ mínil předseda slezských ornitologů.

PTÁCI NA OSOBLAŽSKU JSOU CHRÁNĚNI

Riziko poranění nebo smrti ptáků elektřinou bývá největší na bezlesých územích s rybníky. Tak jako na Osoblažsku. Skupina ČEZ zde před deseti lety spolu s ornitology realizovala rozsáhlejší projekt na ochranu ptactva právě před elektrickým proudem. Speciální ochrana tak byla doplněna na více než tisíc sloupů vysokého napětí.

„Údaje o tom, kolik ptáků ročně takto zahyne, jsou nepřesné, protože usmrcení opeřenci jsou pod sloupy pravidelně likvidováni predátory, nejčastěji liškami či kunami. Na Osoblažsku jsme třeba zachraňovali nočního dravce, který při úrazu elektřinou přišel o nohu,“ zavzpomínal vedoucí krnovského Střediska ekologické výchovy SEV Martin Bodešínský.

V oblasti Osoblažska se ornitologové zaměřují na zjišťování rizik ptačích pastí v podobné míře jako na Opavsku. „Stejně tak provádíme i posudky v souvislosti se zateplováním budov. Na Bruntálsku se pravděpodobně nacházejí i kritická místa z pohledu nárazu ptáků do prosklených stěn, jen o nich vzhledem k nízké návštěvnosti a malému působení ornitologů nevíme,“ doplnil Patrik Molitor.