VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč jsou Velikonoce svátkem pohyblivým?

Novojičínsko - To, že největší křesťanské svátky jsou svátky, jež v kalendáři každý rok najdeme někde jinde, jsme si již zvykli. Proč tomu ale tak je, ví přesně jen málokdo.

1.4.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: VLP/ M. Rendl

Vysvětlení, že se tyto svátky řídí měsíčními fázemi, prvním úplňkem a prvním jarním dnem sice některé uspokojí, ale i přesto se najdou hlasy, které namítnou, že Ježíš, který ve Velikonočních svátcích hraje zásadní roli, byl přeci ukřižován a následně zmrtvýchvstal v určitých dnech a ty se jednoduše nemění ani neposunují. O vysvětlení jsme proto požádali odborníka na slovo vzatého, teologa Marcela Puváka.

„Důvody proč se Velikonoce slaví každý rok jinak, jsou dva,“ upozornil hned v úvodu Puvák. „Ten první je prostý a je závislý na měsíčních a slunečních fázích. V podstatě jde o to, že po začátku jara, tedy jak všichni víme po jednadvacátém březnu, následuje, stejně jako v ostatních měsících, jev zvaný úplněk. No a v neděli, která přichází po prvním jarním úplňku se slaví Velikonoce,“ řekl Puvák.

Druhým aspektem jsou skutečnosti související s křesťanstvím a židovstvím. „Velikonoční svátky byly jak svátky židů, tak svátky křesťanů,“ vysvětloval Puvák a pokračoval: „Křesťanství navazuje na židovství a to v tom smyslu, že Ježíš Kristus byl žid. Židé měli slavnostní večeři na památku východu Izraelitů z Egypta. Připomínka této skutečnosti, která se slavila v židovském pesachu, což se překládá jako Velikonoce, se pak slavila každý rok.“ To je tedy otázka židovství, ale jak to souvisí s Ježíšem a křesťanstvím a samotnými pohyblivými svátky? „Ježíš jako pravověrný žid také slavil velikonoční večeři, no a v kontextu této skutečnosti, protože věděl, že se schyluje k jeho smrti, chtěl dát oné večeři jakoby nový rozměr,“ řekl Puvák. „Z ní se tak stala poslední večeře, kdy Kristus proměnil chléb na své tělo, víno na svou krev a řekl učedníkům, aby totéž činili na jeho památku,“ doplnil vzápětí. Podle Puvákových slov tak jakoby v tu chvíli křesťanství, které se zrodilo, trošku potlačilo židovskou tradici a velikonoční večeře dostala jiný rozměr: „Už to nebyla oslava východu z Egypta, ale slavení Ježíšovy vykupitelské oběti,“ dodal Puvák.

A právě z této doby pochází spor, kvůli kterému se Velikonoce dodnes posunují. „Šlo tady o spor dvou stran, kdy jedna tvrdila, že Velikonoce mají být vždy 14. nisana, což byl židovský měsíc,“ vysvětloval Puvák. „V roce, ve kterém Ježíš zemřel, byl 14. nisan pátek. Skupina kvartodecimánů pak tvrdila, že Velikonoce se musí slavit přesně, tedy ve stejné datum, nehledě na to, zda vyjde na pondělí nebo sobotu,“ dodal. To se ale nelíbilo straně druhé, jež si stála za tvrzením, že dnem křesťanů je neděle, protože Ježíš vstal z mrtvých právě v neděli. „A proto se musí slavit v neděli, nezávisle na tom, jestli to bude patnáctého nebo třináctého. Prostě v neděle, která bude nejbližší 14. nisanu.“
Chvíli na to ale vzniknul další spor, protože židovské měsíce neodpovídají gregoriánskému kalendáři. Zatímco náš rok má 365 dní, židovský rok má dvanáct měsíců po osmadvaceti dnech. 14. nisan tak byl pokaždé jindy. „Když už se tedy domluvili, že Velikonoce budou v neděli dobrá, jenomže teď v kterou neděli?“ doplnil situaci Puvák. Řešením se tak stalo rozhodnutí, že to bude neděle nadcházející právě po prvním jarním úplňku. „Z těchto důvodů se velikonoční svátky hýbou. Dnešním hlavním kritériem zůstává, i přes aspekty z minulosti, právě první jarní úplněk,“ uzavřel vysvětlování Puvák.

Autor: Jana Hromočuková

1.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

I na první pohled zdravý strom může být napadený lýkožroutem. Napadených stromů je daleko víc než v dřívějších letech. Podle některých lesníků je ale situace zatím stále lepší než po loňském horkém létě. Ilustrační foto.

Kůrovcová kalamita způsobuje obrovské ztráty

Borůvkové hody v Malé Morávce.

Borůvkové hody lákaly do Jeseníků

OBRAZEM: Dožínky ve Slezských Rudolticích na Osoblažsku

Dožínky ve Slezských Rudolticích na Osoblažsku jsou připomínkou tradic, kdy zemědělci děkovali za úrodu modlitbou v kostele i veselou slavností na náměstí.

OBRAZEM: Nové Heřminovy Rockem proti přehradě

/FOTOGALERIE/ Nové Heřminovy hostily šestý ročník rodinného festivalu Rockem proti přehradě.

Proč nejezdí vlaky rychleji

Například na frekventované trase Praha - Ostrava trvala téměř celou druhou polovinu 20. století cesta až šest hodin. Dnes jsou to pouhé tři hodiny a cesta je mnohdy díky servisu jednotlivých dopravců a moderním vozům spíše relaxem.

Naučná stezka Kabátův kopec připomene také cvičiště sovětských okupačních vojsk

Máme si působení sovětských okupačních vojsk v našich městech připomínat, nebo se raději snažit na tyto události zapomenout?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení