VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Připomenou si rovných sedmdesát let od tragédie

Liptaň - Den před vyhlášením mobilizace, týden před podepsáním mnichovské dohody a měsíc před faktickýcm odtržením Sudet zorganizovali henleinovci v Liptani masakr, který zná historie jako Liptaňskou tragédii.

16.9.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Skupina zfanatizovaných henleinovců zde zavraždila šest českých četníků a příslušníků finanční stráže. Toto drama se odehrálo 22. září 1938. V Liptani se v těchto dnech už chystá důstojná připomínka sedmdesátého výročí a uctění obětí Liptaňské tragédie.

Skupina asi osmdesáti vesměs vyzbrojených mladých Němců, povzbuzena politikou hitlerovského Německa se rozhodla v československém pohraničí převzít násilím moc do svých rukou a zamířila k liptaňské četnické stanici. Zfanatizovaní henleinovci se rozhodli odzbrojit čtyři české četníky, kteří právě byli ve stanici.

Když jim pohrozili smrtí, četníci se raději vzdali ozbrojené přesile. V tu dobu náhodou přijel do Liptaně motocykl se dvěma členy československé finanční stráže. Před četnickou stanicí a na návsi postávaly hloučky henleinovců, kteří jim zastoupili cestu. Strážníci se zřejmě rozhodli hledat útočiště na četnické stanici a chtěli se tam zabarikádovat, protože nevěděli, že i tato budova už je obsazena Němci. Už není známo, ze které strany padl první výstřel. Ve zmatečné přestřelce byli zraněni tři Němci, což henleinovce rozběsnilo. Jistý Alfred Selig, pravděpodobně jeden z hlavních iniciátorů násilného převzetí moci v pohraničí, vstoupil do místnosti a již odzbrojené četníky do jednoho postřílel ze samopalu. Mezi zavražděnými byli také otcové dětí. Třem nejmladším zavražděným bylo teprve osmadvacet let.

Němci druhý den naložili mrtvoly na nákladní automobil a odvezli je za hranice, do tehdy německých Hlubčic. Tam je zakopali u hřbitovní zdi. Až v roce 1945 byli tři z šesti zavražděných četníků exhumováni a pochováni v Česku. Třem zbývajícím členům Stráže ochrany státu obec Hlubčice vybudovala důstojný hrob uvnitř hřbitova. Účastníci vraždy šesti českých četníků se dostali v roce 1947 před soud. Tři iniciátoři Liptaňské tragédie u soudu v Opavě dostali trest smrti, ale skuteční vrazi, bratři Seligové, trestu unikli.

Město Krnov přispělo Svazu bojovníků za svobodu, aby se mohl zapojit do vzpomínkových akcí na Liptaňskou tragédii. Zastupitelstvo ale neschválilo příspěvek na tentýž účel Klubu českého pohraničí (KČP). KČP je vlastenecká až nacionalistická organizace s úzkými vazbami na komunistickou stranu. Právě komunisté v krnovském zastupitelstvu prosazovali třítisícový příspěvek KČP.

„Občanské sdružení KČP chce uctít památku lidí zavražděných při obraně Československa. Pro členy KČP je to vlastenecká záležitost. Peníze jsou určené nejen na nějaký věnec nebo kytičku, ale také na údržbu památníku a cestu do Hlubčic, kde jsou pochovány oběti Liptaňské tragédie,“ zdůvodnil svůj návrh zastupitel za KSČM Petr Vartecký.

Zamítnutí dotace jménem kulturní komise navrhl Drahomír Malovaný: „Problém je v tom, že pravidla rozdělování dotací nám neumožňují přispět politické organizaci. Nepolemizuji o tom, jak je důležité si připomínat výročí Liptaňské tragédie, ale není možné přispět organizaci, která má politickou angažovanost ve svých stanovách.“

V programové náplni KČP je například boj proti germanizaci, proti restitučním nárokům šlechty, o zachování územní celistvosti republiky nebo obrana pohraničí.

Autor: František Kuba

16.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

zahradní kuchyně

Vařit můžete i pod širým nebem

Zatopený Krnov. Voda zalila město a způsobila velké hmotné škody.

Povodně 1997 aneb dvacet let poté

Památné lípy jsou vystavené mezi stromy

Mezi nejmohutnější stromy v České repoblice patří lípa z Horní Moravice a Janovská lípa. Obě najdete vystavenév zahradě Flemmichovy vily.

Chtějí čistit rybníky, ve kterých žijí želvy

Už deset let Krnované pozorují vodní želvy v nádržích Chářovského parku. Jsou tak plaché, že se je ještě nikomu nepodařilo je vyfotit. Právě se chystá projekt na čištění těchto rybníků.

Německý řád dále usiluje o historickou budovu Základní školy Dlouhá Loučka

Německý řád působil v našem regionu po staletí a stále k němu patří. Žehná pramenům v Karlově Studánce, v Opavě pořádá Řádový den, v Olomouci provozuje církevní gymnázium, pečuje o farnosti Bouzov a Bruntál.

Na bezdomovce prý zaútočili tři násilníci

Bezdomovec ležící na lavičce skončil se zlomenými žebry a vykloubeným ramenem. Bruntálským policistům oznámil, že šlo o útok tří násilníků.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies