VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Právo na první bělidlo získali před 630 lety

Krnov- Lidé se odjakživa snažili chránit své tělo proti nepohodě nebo naopak před velkým horkem. Kožešinové oblečení bylo postupně nahrazováno látkami a tkaninami.

20.12.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Na území Krnova a jeho okolí byly zhotovovány již v pravěku. Nejstarší nálezy na Cvilíně dokládají, že v mladší době kamenné byly tkány na jednoduchých stavech.

K většímu rozvoji výroby došlo ve středověku, kdy se v krnovské kotlině usadil větší počet obyvatel, a jednoduchá technika se zlepšila zkušenostmi. Ve městě pracovali řemeslníci sdružení v ceších podle oborů. Aby byly výrobky dokonalé, musely být lněné a cvilinkové látky ještě upravovány a běleny ve vodě. Poskytovala ji tehdy ještě naprosto čistá řeka Opava.

Jak se ve středověku potírala konkurence

Krnovská knížata podporovala textilní výrobu, protože napomáhala rozvoji jejich panství. Kníže Hanuš I. se svým synem Hanušem mladším z větve krnovských Přemyslovců v roce 1379 udělili právo zřídit první bělidlo na řece opavskému měšťanovi Fuhrmannovi. Pravděpodobně se nacházelo na nízkém břehu vlevo od současného železného mostu vedoucího k Opavské ulici. Dodnes to připomíná název krátké ulice Na Bělidle.

Byl to čin významný i pro samotné město Krnov. Prosperitu zajišťovaly písemné podmínky stanovující, že majitel bělidla, ani nikdo jiný v Krnově nebo na vesnicích nebo jinde v blízkém okruhu města nesmí zřídit další bělidlo nebo mandlovnu, která by právě zřízenému škodila. Taková byla tehdejší ochrana proti konkurenci. Za bělení a úpravy látek se ovšem platilo. Jeden kus lněného zboží musel být zaplacen šesti groši. Kdo se o poplatek dělil? Kníže, město a Fuhrmann získali jeden groš, obdržel mistr bělič. Výrobků v Krnově postupně přibývalo a čile se s nimi obchodovalo.

Po řemeslnících přišly továrny

Se zřízením bělidla souviselo též založení kupeckého domu, osvobozeného od daní. Byla to významná podpora obchodování. Listina o založení je uložena ve sbírce domácího archivu Lichtenštejnů na zámku ve Vaduzu. Pro dodržování pořádku a pro předcházení závad vydala městská rada v Krnově dne 27. listopadu 1395 Řád pro střihače sukna.

Zboží bylo prodáváno v šestnácti komorách, ale jen z města nebo jen nejvýše z jednu hodinu vzdáleného okolí. Krnov se stával střediskem známým výrobou a obchodováním textilním zbožím. Látky byly zpočátku vyráběny ze lnu, v pozdějších dobách proslulo město zejména výrobou sukna. Ve druhé polovině 19. století začala převažovat mechanická výroba, počet drobných řemeslníků klesal. Soukenický cech se tomu bránil, ale nakonec zvítězila tovární výroba a tak byl položen základ krnovského textilního průmyslu, navazujícího na staletou tradici.

K letošním jubileum našeho města patří 630 let starý čin knížete Hanuše a jeho syna, kterým významně podpořili výrobu látek v Krnově a obchodování zdejších kupců s nimi.

Vladimír Blucha

20.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Dračí lodě na Hartě

Anděl Páně

Anděl Páně na náměstí

Den obce ve Staré Vsi

Obecní oslavy Staré Vsi proběhnou v sobotu 26. srpna od 14 hodin v tamním kulturním domě.

Dušan Žmolík pomáhá Břidličné, Besta nebude

Velkou posilu do svých řad ulovila Břidličná. Před sobotním duelem s Čeladnou se k týmu připojil bývalý záložník Slezského FC Opava či Kobeřic Dušan Žmolík.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Nejoblíbenější je ochucené latté, říká kavárnice z pojízdné kavárny

Je devět ráno a já přicházím ke stánku s kávou, který stojí na náměstí v Krnově. Je to malý dřevěný stánek na pojízdném kole. Stojí za ním sympatická a usměvavá slečna, která se mi představí jako Tereza Posoldová. Ta je zároveň i stvořitelkou tohoto nápadu v podobě pojízdné kavárny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení