VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Právo na první bělidlo získali před 630 lety

Krnov- Lidé se odjakživa snažili chránit své tělo proti nepohodě nebo naopak před velkým horkem. Kožešinové oblečení bylo postupně nahrazováno látkami a tkaninami.

20.12.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Na území Krnova a jeho okolí byly zhotovovány již v pravěku. Nejstarší nálezy na Cvilíně dokládají, že v mladší době kamenné byly tkány na jednoduchých stavech.

K většímu rozvoji výroby došlo ve středověku, kdy se v krnovské kotlině usadil větší počet obyvatel, a jednoduchá technika se zlepšila zkušenostmi. Ve městě pracovali řemeslníci sdružení v ceších podle oborů. Aby byly výrobky dokonalé, musely být lněné a cvilinkové látky ještě upravovány a běleny ve vodě. Poskytovala ji tehdy ještě naprosto čistá řeka Opava.

Jak se ve středověku potírala konkurence

Krnovská knížata podporovala textilní výrobu, protože napomáhala rozvoji jejich panství. Kníže Hanuš I. se svým synem Hanušem mladším z větve krnovských Přemyslovců v roce 1379 udělili právo zřídit první bělidlo na řece opavskému měšťanovi Fuhrmannovi. Pravděpodobně se nacházelo na nízkém břehu vlevo od současného železného mostu vedoucího k Opavské ulici. Dodnes to připomíná název krátké ulice Na Bělidle.

Byl to čin významný i pro samotné město Krnov. Prosperitu zajišťovaly písemné podmínky stanovující, že majitel bělidla, ani nikdo jiný v Krnově nebo na vesnicích nebo jinde v blízkém okruhu města nesmí zřídit další bělidlo nebo mandlovnu, která by právě zřízenému škodila. Taková byla tehdejší ochrana proti konkurenci. Za bělení a úpravy látek se ovšem platilo. Jeden kus lněného zboží musel být zaplacen šesti groši. Kdo se o poplatek dělil? Kníže, město a Fuhrmann získali jeden groš, obdržel mistr bělič. Výrobků v Krnově postupně přibývalo a čile se s nimi obchodovalo.

Po řemeslnících přišly továrny

Se zřízením bělidla souviselo též založení kupeckého domu, osvobozeného od daní. Byla to významná podpora obchodování. Listina o založení je uložena ve sbírce domácího archivu Lichtenštejnů na zámku ve Vaduzu. Pro dodržování pořádku a pro předcházení závad vydala městská rada v Krnově dne 27. listopadu 1395 Řád pro střihače sukna.

Zboží bylo prodáváno v šestnácti komorách, ale jen z města nebo jen nejvýše z jednu hodinu vzdáleného okolí. Krnov se stával střediskem známým výrobou a obchodováním textilním zbožím. Látky byly zpočátku vyráběny ze lnu, v pozdějších dobách proslulo město zejména výrobou sukna. Ve druhé polovině 19. století začala převažovat mechanická výroba, počet drobných řemeslníků klesal. Soukenický cech se tomu bránil, ale nakonec zvítězila tovární výroba a tak byl položen základ krnovského textilního průmyslu, navazujícího na staletou tradici.

K letošním jubileum našeho města patří 630 let starý čin knížete Hanuše a jeho syna, kterým významně podpořili výrobu látek v Krnově a obchodování zdejších kupců s nimi.

Vladimír Blucha

20.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda Rapid 136 MTX Cabrio.
AUTOMIX.CZ
49

GALERIE: Skvosty Metalexu. Tato česká firma stavěla skvělá auta, i za socialismu

Petr Možný je spoluautorem nové knihy Horské chaty v Jeseníkách.

Kniha představuje staré pohlednice z Jeseníků

Studenti natočili dokument o krnovském odpůrci komunismu

„Stalo se to v Krnově, ne v nějakém filmu," uvědomili si gymnazisté, když slyšeli příběh Petra Strnadela.

Vařit můžete i pod širým nebem

Nemusíte vařit jen v domě. Můžete si pořídit kuchyň, která bude stát pod oblohou, nebo alespoň pod krytým přístřeškem na zahradě. A není to ani tak složité.

Povodně 1997 aneb dvacet let poté

Jeden lidský život a škoda za více než 400 milionů korun. To byla bilance povodní v roce 1997 v Krnově.

Památné lípy jsou vystavené mezi stromy

Mezi nejmohutnější stromy v České repoblice patří lípa z Horní Moravice a Janovská lípa. Obě najdete vystavenév zahradě Flemmichovy vily.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies