VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poláci chystají na svých hranicích boj růžencem proti islamizaci

Pokud v sobotu vyrazíte do Polska, potkáte na hranicích katolíky s růžencem. Více než milion věřících vytvoří živý řetěz proti islamizaci. Budou se modlit na hranicích s Českem, se Slovenskem, s Německem, Ukrajinou, Běloruskem, Litvou i s Ruskem.

4.10.2017
SDÍLEJ:

Místa, kde se v sobotu setkají polští katolíci k modlitbám proti islámu, jsou podél celé hranice, tedy i v pohraničí na Krnovsku. Svolavatelé věří, že se do akce zapojí více než milion věřících. Foto: Rozaniecdogranic.pl

Sraz v kostelech
Sraz účastníků je ve vyznačených kostelech v 10.30 hodin, přímo na hranicích začíná modlení růžence ve 14 hodin. Jesenicko: Głuchołazy, Osoblažsko: Prudnik, Racławice Śląskie, Krnovsko: Opawica, Branice, Opavsko a Hlučínsko: Wiechowice, Dzierźysław, Pietrowice Wielkie, Samborowice, Pietraszyn, Chałupki.

Na polských hranicích se chystají růžencové modlitby proti islamizaci, které se rozsahem můžou zapsat do dějin. Setkáme se s nimi také v pohraničí Opavska a Krnovska. Polsko má hranice dlouhé 3511 kilometrů. Stejně dlouhý by měl být i živý řetězec, který vytvoří polští katolíci v sobotu 7. října ve 14 hodin.

Věří, že růžencová modlitba je mocná zbraň, která změní osudy nejen Polska, ale i Evropy a světa.

Akce začne setkáním ve 319 kostelích, které leží poblíž hranice s Českem, se Slovenskem, s Německem, Ukrajinou, Běloruskem, Litvou i Ruskem. Svolavatelé si vybrali toto datum, protože se 7. října 1571 odehrála bitva u Lepanta, ve které námořní síly křesťanské Svaté ligy rozdrtily flotilu muslimské Osmanské říše a zachránily tak Evropu před islamizací.

Akce má v Polsku nejen více než milion registrovaných podporovatelů, ale také kritiky.

Podle kritiků organizátoři masových modliteb dělají ze 450 let staré války s Turky aktuální téma a oživují středověké pověry.

BITVA U LEPANTA

Rozpínavost Osmanské říše v oblasti Kypru a útoky islámských pirátů na obchodní lodě křesťanů vedly ke vzniku Svaté ligy. Ke Španělsku a Benátkám se přidali spojenci sjednocení křesťanstvím. Vytvořili největší křesťanskou námořní sílu v dějinách.

Shodou okolností bitva u Lepanta byla poslední námořní bitvou, v níž se střetly lodě poháněné vesly. Přestože turecká flotila měla početní převahu lodí i lidí, v kvalitě byly rozdíly. Zatímco benátští veslaři byli ozbrojení svobodní občané, kteří mohli zasáhnout do boje, galéry Osmanské říše poháněla vesla křesťanských otroků. Křesťanská flotila měla převahu v dělostřelectvu. Zatímco turci ještě stříleli dělovými koulemi, křesťané už znali kartáčové střely. Zatímco děla na křesťanských lodích byla na čepech a umožňovala míření, na tureckých plavidlech měli děla napevno. Turci podcenili tyto přednosti křesťanské flotily. Když jejich velitel Ali Paša na své lodi schytal zbloudilou kulku doprostřed čela, následoval zmatek, masakrování turecké flotily a drtivé vítězství Svaté ligy.

Nejslavnějším účastníkem bitvy u Lepanta nebyl žádný z vojevůdců, ale autor Dona Quijota, spisovatel Miguel de Cervantes y Saavedra, který bojoval na španělské galéře. Z tureckých galér bylo osvobozeno na 12 tisíc křesťanských otroků.

Vítězství u Lepanta bylo považováno za zázrak. Katolíci věří, že zvítězili díky modlitbě růžence a přímluvě Panny Marie. Proto papež Pius V. na památku tohoto vítězství ustanovil svátek Panny Marie Růžencové, který se 7. října slaví dodnes.

Je otázkou diplomacie, zda bitvu u Lepenta připomínat tak masivní akcí, když dnešní Polsko i Turecko jsou spojenci v NATO. „Nejsem si jistý, že to má smysl, takže osobně se nezapojím. Na druhou stranu, jak se říká, víra hory přenáší a modlitba ještě nikomu neuškodila,“ uvedl Polák Ryszard Brzezinski, který bydlí pár metrů od česko polské hranice.

Autor: František Kuba

4.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

ON-LINE rozhovor s Ladislavem Velebným, kandidátem ČSSD na poslance PČR

Tento týden představíme prvňáčky ze ZŠ Jesenická, Bruntál

Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka - pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic.

Bobři vyvolávají emoce. Mnozí rybáři je vidí neradi

Před lety mnozí vítali návrat bobra do přírody, dnes bývá často trnem v oku zejména rybářům.

AKTUALIZOVÁNO

ON-LINE rozhovor s Alfrédem Šrámkem, kandidátem na poslance za Realisty

JUDr. Alfréd Šrámek, kandidát na poslance za Realisty byl hostem on-line rozhovoru Deníku.

V krnovském babyboxu našli holčičku a vzkaz, že je to Andrea

V krnovské nemocnici je už pět let k dispozici babybox, do kterého mohou ženy anonymně odložit novorozence, pokud se o něj nechtějí nebo nemohou starat. Lékaři dohlédnou na zdravotní stav odloženého miminka a o jeho dalším osudu rozhodnou orgány sociální péče.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení