PO ROCE: Vlek ve Vraclávku provázejí spory a blokády i nadále

Kolem sjezdovky nastává patová situace, protože ochota znesvářených stran hledat kompromisní východisko je téměř nulová. Vlekař Pavel Štangler při provozování sjezdovky podniká na cizích pozemcích. Odmítá ale za pozemky platit nájem ve výši, jakou požaduje jejich majitel Karel Kocourek. Ten o dohodu s vlekaři ztratil zájem a snaží se na svých pozemcích na sjezdovce obnovit zalesnění. Soudy ani úřady zatím nedokázaly vyřešit pokřivené právní vztahy kolem sjezdovky.

Karel Kocourek kromě soudů a policie zaměstnává svými podněty také živnostenský úřad, stavební úřad, odbor životního prostředí, Českou inspekci životního prostředí, Inspektorát bezpečnosti práce, Drážní úřad i další instituce. Protože se soudy vlečou už několik let a výsledek je v nedohlednu, dochází Kocourkovi trpělivost. Blokováním vleku bere spravedlnost do svých rukou.

Naposledy Karel Kocourek zaparkoval své terénní auto přímo do trasy vleku v pátek 7. ledna. „Zaparkoval jsem tam svůj džíp ráno ještě před spuštěním vleku, abych neohrozil lyžaře. Nezodpovědná obsluha ale vlek spustila a lyžaři se mému autu při cestě nahoru museli vyhýbat. To je proti všem bezpečnostním předpisům. Když je 1,5 metru od osy vleku nějaká překážka, nesmí se rozjet.

Nafilmoval jsem na kameru, jak se provozovatel spuštěním vleku dopustil ohrožení lyžařů, a předám video policii jako důkaz,“ popsal svou páteční blokádu Kocourek, který si pro tyto případy nechal vyrobit plakát s vysvětlujícím textem: „Za následujících 230 metrů neplatí od roku 2005 provozovatel vleku Vraclávek nájem, i když vy, lyžaři, platíte.“

Nájem nestačil

To, že mu vlekaři neplatí od roku 2005 ale není tak úplně pravda. V roce 2009 zaplatili za užívání Kocourkových pozemků nájem ve výši, kterou si sami stanovili, a to 1 500 korun.

Karel Kocourek ale v té době požadoval roční nájemné o několik řádů vyšší, a to od 150 tisíc korun po čtvrt milionu. „Vlek ve Vraclávku je dlouhý 530 metrů, z toho 230 metrů vede po mém pozemku, takže to není zanedbatelná část. Výši nájmu kolem 150 tisíc za sezonu jsem si nevycucal z prstu, ale odvodil jsem ji od ekonomiky srovnatelných vleků v Jeseníkách. Vycházím z toho, jaké procento z nákladů a ze zisku pro vlekaře – podnikatele obvykle představuje nájem pozemků. Sám provozuji vleky přes patnáct let, takže vím, jak to v této branži chodí.

Dokážu poměrně přesně odhadnout, kolik vlek ve Vraclávku v sezoně vydělal a jaké měl náklady,“ vysvětluje Kocourek, jak došel k nájemnému 150 tisíc korun.Provozovatel vleku ve Vraclávku je přesvědčen, že 1500 korun je dostatečný nájem, který odpovídá době a rozsahu využití pozemků pod sjezdovkou. Předchozí majitelka pozemků nedostávala od předchozího provozovatele vleku ani korunu, takže z tohoto pohledu se 1500 korun za sezonu skutečně jeví jako královská nabídka.

Další problémy s rozšířením

Provozovatelé vleku na stránkách http://www.vlek-vraclavek.czprezentují, že v roce 2010 došlo k rozšíření sjezdovky. Karel Kocourek protestuje, protože jako majitel pozemků nedal k rozšíření souhlas. „Když v minulosti někdo vytrhal stromky na mých pozemcích ve Vraclávku, policie to vždy uzavřela s tím, že pachatel je neznámý.

Loni neznámý pachatel vykácel dvacet velkých stromů na mém pozemku a vzápětí provozovatelé vleku zveřejnili na internetu oznámení, že došlo k rozšíření sjezdovky. Jsem snad jediný, kdo mezi kácením neznámého pachatele a rozšířením sjezdovky vidí souvislost?“ divil se Kocourek nepolapitelnosti neznámého pachatele.

Zajímavá je chronologie právních kroků. Okresní soud v Bruntále 23. prosince 2009 vydal předběžné opatření, kterým zakazuje Karlu Kocourkovi jakkoliv omezovat provoz sjezdovky ve Vraclávku, a zejména cokoliv umísťovat do dráhy vleku. Teprve až potom 30. prosince 2009 mu vlekaři zaplatili zmíněnou částku 1500 korun jako nájem.

Blokádu zrušil soud

Karel Kocourek se proti předběžnému opatření úspěšně odvolal a Krajský soud v Ostravě v květnu 2010 zákaz blokád vleku zase zrušil. Soud konstatoval, že „sjezdovka ve Vraclávku“ je příliš obecný a neurčitý pojem, takže z předběžného opatření nelze vyčíst, kde jsou Kocourkova vlastnická práva k pozemkům omezena a kde už ne.

„Lyžařská sjezdovka není stavba ve smyslu stavebního zákona, ale určitý způsob využití pozemků. Předběžné opatření proto mělo obsahovat aspoň orientační vymezení délkou, šířkou a polohou vůči vleku, aby bylo jasné, kudy dotyčná sjezdovka vede. Předběžné opatření, které je nesrozumitelné nebo neurčité, je třeba odmítnout,“ zdůvodnil senát krajského soudu zamítnutí předběžného opatření.

Karel Kocourek si to vyložil tak, že jeho blokády vleku jsou opět v souladu se zákonem, a také v další zimní sezoně jich začal využívat při prosazování svých zájmů.