Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) má ve svém návrhu rozpočtu pro letošní rok padesát milionů korun pro první severovýchodní obchvat Krnova a ve výhledu SFDI na roky 2016 a 2017 figurují částky 767,2 a 596,7 milionu korun.

Na stavbu krnovského obchvatu, který by měl podle předběžného odhadu stát necelé dvě miliardy korun, jsou vydána téměř všechna stavební povolení.

Na plánované trase už proběhl archeologický a pyrotechnický průzkum a loni v září byla vysoutěžena zakázka Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na zhotovitele projektové dokumentace pro provádění stavby. Nyní by mělo být vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele stavby, a pokud nenastanou komplikace, započne samotná výstavba obchvatu Krnova.

To v Bruntále si o něčem takovém zatím mohou nechat jen zdát. Vedení města ale dělá vše pro to, aby obchvat prosadilo. Jihovýchodní obchvat Bruntálu je připravován dlouhodobě, na stavbu v její původní podobě bylo dokonce před lety vydáno územní rozhodnutí.

„V posledních letech však do přípravy vstoupil ze strany státu striktní požadavek na ekonomickou výhodnost celého záměru," konstatoval mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek.

Požadavek na příznivější poměr nákladů a přínosů (vycházející z podrobné ekonomické analýzy) vyústil v nutnost přepracovat původní projekt, který se z pohledu ekonomických ukazatelů jevil jako příliš drahý.

„V uplynulých měsících Ředitelství silnic a dálnic nechalo projekt přepracovat tak, aby splňoval jasně daná kritéria pro ekonomickou výhodnost silničních staveb. Projekční firma proto z projektu vypustila některá původně navrhovaná technická řešení, zejména mimoúrovňové křižovatky, díky čemuž byla projektovaná cena stavby podstatně snížena a projekt je nově vyhodnocen jako splňující daná kritéria a tím jako proveditelný," informoval Jiří Ondrášek.

Takže nastal posun a práce na přípravě pokračují. V současné době na základě provedených změn projektu bude ŘSD zpracovávat aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí.

Odpůrci obchvatu spoléhají na ANO

Odpůrci krnovského obchvatu doufají, že nová politická konstelace a hlavně úspěch hnutí ANO změní postoj parlamentu a snad i vedení města Krnova. Doufají marně? Letos stát na obchvat uvolní dalších padesát milionů a město Krnov počítá s demolicí domu u Řempa, který stojí v trase obchvatu.

Odpůrci obchvatu mají největší obavy z úseku, kde trasa prochází ochranným pásmem krnovského prameniště pitné vody. Krnov se totiž svou vodou proslavil v celorepublikovém měřítku. Cena krnovské vody patří k nejlevnějším v republice, a současně je také mimořádně kvalitní.

V Krnově teče z kohoutků téměř kojenecká voda a navíc ji pijí všichni Češi pod značkou Kofola. Na kvalitu krnovské vody spoléhá také firma Taneco s projektem velkochovu korýšů a ryb v průmyslové zóně.

Dopis ministrovi

„Pokud by v civilizované zemi přišel kdokoliv ze zastupitelů s nápadem stavět silnici na prameništi pitné vody ve svém městě, byl by ještě téhož dne politickou mrtvolou. Jak vidět, u nás je to možné," stojí v dopise, který počátkem prosince poslal ministrovi životního prostředí Richardovi Brabcovi (ANO) zástupce krnovských odpůrců současného obchvatu Adolf Škárka.

Ten ministrovi také připomíná, že obchvat měl v krnovském zastupitelstvu největší podporu ze strany sociální demokracie.

„Píšeme Vám v době, kdy v nedávných komunálních volbách byla hegemonie sociální demokracie trvající od počátku devadesátých let prolomena. Nejvíce křesel v krnovském zastupitelstvu získalo hnutí ANO a starostkou za něj se stala Jana Koukolová Petrová," připomenul Škárka ministrovi změnu politické konstelace v Krnově a pak zrekapituloval jednání, petice i dopisy odpůrců obchvatu adresované krnovské radnici i krajskému úřadu od roku 1997.

Chceme jinou trasu

„Jedinou stoprocentní ochranou prameniště pitné vody pro město je pouze to, že na tomto delikátním území nebudou prováděny žádné zásahy do terénu, kterými náročná výstavba silnice bezpochyby je. To, že byly vynaloženy prostředky spojené s přípravnými pracemi obchvatové komunikace, nehraje žádnou roli.

Vynaložené finance nemohou a nesmí být důvodem k pokračování uvedeného hazardu. V Krnově se stavět, díky Bohu, ještě nezačalo. Byla a je stále možnost vést obchvatovou komunikaci jinou trasou – mimo prameniště pitné vody," vzkázali na ministerstvo životního prostředí Krnované, kteří se obávají možné kontaminace prameniště.

„Nebrojíme proti silničnímu obchvatu jako takovému. Naopak, je potřebný. Jsme pro odvedení dopravy mimo město, ale 
v žádném případě ne napříč územím, které slouží jako jímací prostor prameniště pitné vody.

Kdo z lidí, z těch, kteří tak tvrdošíjně prosazují nebezpečný hazard, vládne takovou mocí, kterou zajistí, že po případné výstavbě takto trasované silnice nikdy nedojde v prostoru prameniště pitné vody k havárii vozidel včetně kamionů s nebezpečnými náklady? Samozřejmě nikdo z nich!

Pokud by hypoteticky ke všemu takovému došlo, všichni odpovědní předloží spousty podkladů, že jednali v souladu se všemi přípravnými materiály. Nikdo za nic nebude odpovídat, vše bude v pořádku, jen prameniště bude kontaminované," doplnili příznivci prameniště ve svém dopise ministrovi.

Krnov má nejlevnější vodu v kraji

V České republice se cena vodného a stočného pohybuje v rozmezí od čtyřiceti do 160 korun za kubík. Krnov si vede nejlépe v celém Moravskoslezském kraji. Má nejlepší a nejlevnější vodu.

Krnovské vodovody a kanalizace (KVaK) dodávají vodu řádově za 42 korun za kubík. Voda z kosteleckého prameniště splňuje nejpřísnější limity pro výživu kojenců, a také voda z prameniště Zlatá Opavice je nadprůměrná. Krnovská voda má stabilně vyvážený obsah minerálů a ideální stálou teplotu osm až 12 stupňů Celsia, což z ní činí pitnou vodu nejvyšší kvality s příjemnou chutí.

Potvrzují to rozbory Zdravotního ústavu Ostrava i samotných KVaK. Město Krnov získalo do svého majetku infrastrukturu vodovodů a kanalizací včetně Krásných Louček a Chomýže v roce 1994.

Dnes Krnované chválí moudré rozhodnutí zastupitelů, kteří kdysi vsadili na městskou společnost. Na rozdíl od mnoha jiných měst a obcí Krnované nesvěřili do soukromých rukou zdroje vody ani vodovody a kanalizace. KVaK před dvaceti lety převzaly správu krnovské vodovodní a kanalizační sítě od Severomoravských vodovodů a kanalizací (SmVaK).

Dnes SmVaK dodává vodu nejen pár obcím na Bruntálsku, ale hlavně v regionech Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín a Opava. Odběratelé platí SmVaK za vodu srovnatelné částky jako třeba obyvatelé Prahy, tedy kolem 76 korun za kubík.

Majitelem SmVaK jsou dnes nadnárodní firmy, takže ve statutárních orgánech se setkáme se jmény jako Felix Parra Mediavilla, Rafael Pérez Fetion, Luis Francisco de Lope Alonso, Jesús Ortega Roldán, Kazuschige Katamura nebo Hideki Ando.

Zatímco soukromé vodárenské společnosti poskytují své dodávky s marží a vyplácí dividendy, městské KVaK hospodaří jako nezisková organizace města. Základem příznivé situace v Krnově jsou zásoby kvalitní podzemní vody, ale to je jen část úspěchu.

Krnov se průběžně staral o investice do modernizací čistírny odpadních vod i do výměny dosluhujících vodovodů, aby snížilo ztráty. Rovněž rozšířilo kanalizaci do okrajových lokalit.