VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Hartě se trénuje nejlépe

Je chladno, vzduch má tak jedenáct stupňů. U břehu Slezské Harty v Leskovci nad Moravicí sedí jen pár rybářů, několik lidí oblečených do větrovek si jde půjčit lodičku. Pavel Poljanský přesto v plavkách vstoupí do vody.

23.9.2015
SDÍLEJ:

Pavel Poljanský si předešlou sobotu naposledy zaplaval ve Slezské Hartě. Na Titicaca bude sám, jediným jištěním bude člun, který potáhne za sebou.Foto: DENÍK / Dalibor Otáhal

„Je teplá, takových sedmnáct osmnáct stupňů," odhaduje. Přijel hlavně kvůli natáčení pro Českou televizi. Je to jeho poslední koupel v oblíbené Slezské Hartě před tím, než ve středu 23. září vyrazí na výpravu do Bolívie. Za pár dnů už bude plavat v horském jezeře Titicaca a jezeře Laguna Glaciar.

„Prvotním impulsem asi byla už kniha o Bolívii, našel jsem ji v mámině knihovně, měl jsem tak pět šest let," přemýšlel Poljanský, co ho tak táhne k jezeru Titicaca. Už jednu dálkovou sedmihodinovou plavbu zde absolvoval v roce 2007 a jede tam znovu, ačkoliv má řadu dalších plánů a vysněných cílů, třeba přeplavat řeku svatého Vavřince v Kanadě nebo se vydat do Austrálie.

Plaval v jezeře Bajkal s nejlepšími otužilci Ruska a odvezl si za to pár medailí. Před deseti lety založil Bruntálský krystalek, vánoční otužilecké plavání v Kobylím rybníce. Každý rok na akci v Bruntále jede až z Prahy, kde nyní žije.

„Týdně uplavu tak deset patnáct kilometrů a ujedu asi sto padesát až dvě stě kilometrů na kole. A posilovna, činky, to je moje," popisoval svůj trénink.

„V Praze plavu ve Vltavě a na Štvanici, na řece Moravě, ale Harta, to je to nejlepší. Otevřenou vodu nejde úplně natrénovat, mění se počasí, proudy," vyprávěl. Na Titicaca poplave úplně sám, jediným jištěním mu bude gumový člun, který potáhne za sebou a na němž bude mít kameru, která bude celou plavbu natáčet.

Zpět do České republiky přiletí začátkem října.

Pavel Poljanský: Chci začít tam, kde jsem skončil

Na svou další dálkovou plavbu se chystá otužilec Pavel Poljanský. Ve středu 23. září odlétá do Bolívie, kde má naplánovanou trasu dálkového otužileckého plavání v horském jezeře Laguna Glaciar a v Titicaca. Jezero Titicaca už Poljanský jako první Čech přeplaval v březnu 2007. Z pláže Copacabana na bolivijské straně jezera plaval k Ostrovu Měsíce (Isla de la Luna), na sedmihodinové plavbě jej doprovázel domorodec v člunu, který sám ani neuměl plavat.

Během své cesty do Jižní Ameriky se hodlá Poljanský také setkat s místními politiky a zástupci společenského života a propagovat Českou republiku a ty, kteří jej podporují: Moravskoslezský a Olomoucký kraj, město Bruntál, Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně.

Pavel Poljanský pochází 
z Přerova, nyní žije v Praze. Pracuje jako pochůzkář Dopravního podniku Praha, současně dělá ve škole školníka a věnuje se třídě dětí. Trénovat jezdí na Bruntálsko, kde si to zamiloval. Je zakladatelem a pravidelným účastníkem vánočního otužileckého plavání na bruntálském Kobylím rybníce s názvem Bruntálský krystalek.

.

Na zkrácený úvazek v rámci studia pedagogické školy vede Pavel Poljanský třídu dětí v mateřské škole. Foto: archiv Pavla Poljanského

Jak jste se připravoval na plavbu na jezeře Titicaca, v čem spočívala příprava?

Příprava asi nebyla tím, na co jsem byl zvyklý v předchozích letech v Přerově. Látal jsem to, jak se dá, kolo, plavání, posilovna i běh. V Praze, Přerově, Uherském Hradišti, Napajedlích a na Slezské Hartě.

Co vás tam táhne znovu, když už jste jednou na Titicaca plaval?

Pachatel se vrací na místo činu. Je to magické místo a byl to mezník v mém životě. A právě akcemi na Titicaca a na Laguně Glaciar chci opět začít tam, kde jsem skončil.

Co všechno si berete s sebou, je problém to nabalit a dopravit?

Problém bude jen ve váze, musím se vejít do nějakých 23 kilogramů. Beru nafukovací člun, na kterém budu mít připevněnou outdoorovou kameru a nejnutnější věci, včetně kamer a fotoaparátu. Chci vše dokumentovat. Posledně nejvíc křičeli a pochybovali ti, kteří mi na tyto akce nehodlali dát ani korunu.

A beru i propagační materiály: Moravskoslezský a Olomoucký kraj, Bruntál, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Rád bych se ve světě pochlubil i naší Tatrou, ale to snad není třeba, každopádně to do budoucna nevylučuji.

Co hodláte během výpravy stihnout?

V neděli 16. srpna mě v Praze při tréninku na kole srazila Vietnamka v porsche – či co to bylo. Jela na červenou a nechala mě tam ležet – když viděla, co způsobila, ujela. Následná rekonvalescence pro mě znamenala prakticky čtyři týdny odstávku v tak napjatém období, kdy jsem na vlastní žádost ukončil nemocenskou.

Musel jsem poněkud upravit plán, a to co jsem chtěl dělat na konec, to, co mě zajisté dorazí, dám hned na začátek. Tedy zdolání Laguny Glaciar a pak sejít dolů na Titicaca a pokusit se přeplavat úžinu mezi pevninou a ostrovy Isla de la Luna a Isla de la Sol. 
S ohledem na vrtkavé povětrnostní podmínky.

Každopádně ten zážitek plavat kolem tajícího ledovce ve výšce 5400 metrů nad mořem – si nechci nechat ujít. Někdy si připadám jako Faust, všechno je to jako smlouva 
s ďáblem.

Objevily se při přípravě nějaké komplikace a překážky, třeba zranění, povinné očkování, administrativní problémy a podobně?

Zranění jsem zmínil, očkování je kapitola sama pro sebe, stálo mě mých asi čtrnáct tisíc korun. Administrativně to problém nebyl, problém jsou finance. Největší problém je psychika, přiznávám, že je to vyčerpávající a někdy melu z posledního.

Není vzácností, že nespím i třicet hodin v kuse, pak si jdu na dvě hodinky lehnout a musím zase fungovat. Chybí mi manažer.

Jaké máte další plány a nejbližší cíle?

Cíle jsou, bude záležet na financích. Určitě mám vyhlédnuté cíle v USA, konkrétně stát Oregon, Austrálie a okolí města Perth, Itálie v zimním období a zcela určitě Kanada a Řeka svatého Vavřince. Přál bych si, aby tato akce byla v kooperaci s Univerzitou Tomáše Bati Zlín. Snažím se oživit i zaniklé kontakty s Ruskem.

Jak relaxujete, když jste stále ve stresu?

Přijde na to. Knihy, četba. Knihy mám vždy po ruce, historie a politologie, cestopisy, literatura faktu a studium. Jsem častým návštěvníkem antikvariátů. Čtu ve vlaku, o pauzách ve škole. Doma i v metru. Posilovna, jmenovitě benchpress, prsa jsou moje parketa i 220 kg.

Ale co mě opravdu odpoutá od starostí všedních dní, je práce s dětmi. 
V rámci praxe při studiu, nebo pomoc známým. Přiznávám, že je to práce, která mě opravdu baví a upřímně jsou to pro mě chvíle štěstí a klidu. Tuhle mi kolegyně řekla, že jsem jak kvočna s kuřátky. Když to jde, hlídám děti bratrovi nebo přátelům. Jsem taková au pair na telefonu.

Tady zapomenu na starosti všedních dní a starám se o sunar, grgánek po večeři, abychom nebyli pokakaní, rozbitý domeček z kostek, vyřezávané lodičky z borovicové kůry, četbu pohádek a klidem mi je i zázemí, které mi vytvářejí nejbližší.

TiticacaNejvětší jezero v Jižní Americe v Centrálních Andách. Západní část jezera patří Peru, východní část Bolívii. Je to největší vysokohorské jezero a zároveň nejvýše položené jezero s pravidelnou (komerční) lodní dopravou na Zemi. Má rozlohu 8562 km2. Je 204 km dlouhé a maximálně 65 km široké. Průměrně je hluboké 107 m a dosahuje maximální hloubky 283 m.

Leží v nadmořské výšce 3812 m. Teplota povrchové vody uprostřed jezera je stálá, mezi 11 až 12 °C. U břehu teplota významně kolísá a dokonce se v létě v noci zálivy a pobřežní části pokrývají ledem. Do jezera přitéká více než pětadvacet řek. Je opředeno mnoha legendami, z nichž většina se váže k počátkům historie prvních Inků. (Zdroj: Wikipedie)

Autor: Dalibor Otáhal

23.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zámek Slezské Rudoltice. Ilustrační foto.

Na zámku se setkají znalci památek, exkurze a seminář budou i pro veřejnost

Jindřich Štreit.

Štreit dnes na Sovinci vystaví smutný cyklus Tichá nemoc o rakovině prostaty

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Na Dožínky můžete jet dvěma parními vlaky

Slezské Rudoltice – Obě parní lokomotivy Rešica i Malý Štokr vyrazí 19. srpna na dožínky ve Slezských Rudolticích.

Je přeložka silnice vodní dílo nebo dopravní stavba?

Přeložka silnice mezi Zátorem a Novými Heřminovy nezadrží povodně ani vodu v krajině. Přesto je při výkupu pozemků posuzována jako vodní dílo.

Vydejte se za zlatem do Suché Rudné

Dominantou Suché Rudné je dřevěná kaple Nejsvětější Trojice z roku 1720, která před deseti lety dostala novou šindelovou střechu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení