VYBERTE SI REGION

Muzeum vystavilo novinky z archeologických sbírek

Archeologické sbírky Městského muzea v Krnově se stále rozrůstají. Také díky darům nálezců a amatérských sběratelů se dozvídáme, jak se u nás žilo v pozdní době kamenné nebo v mladší době římské.

1.3.2016
SDÍLEJ:

Sekeromlat, nalezený při třídění brambor, uvidí návštěvníci výstavy ve Flemmichově vile v Krnově.Autor: DENÍK / Fidel Kuba

Nejzajímavější přírůstky archeologických sbírek si můžeme prohlédnout ve skleněné vitríně v přízemí Flemmichovy vily v Krnově. Muzejníci tuto výstavku pravidelně obměňují. Tentokrát je mezi novinkami sekeromlat, stříbrná mince z doby Václava IV. nebo spona ze čtvrtého století.

Muzejníci představují návštěvníkům nejen samotné předměty, ale také příběhy spojené s jejich nálezem.

Sekeromlat z bramborárny

Skutečnou kuriozitou je například kamenný sekeromlat, který muzeu daroval známý krnovský veterinář Karel Hřebíček. Kuriozitou je, že nepochází z archeologického naleziště, ale z úvalenské třídičky brambor. Zemědělci vyorané brambory musí nejdřív vytřídit podle kvality a vybrat z nich případné kamení.

Brigádníci, kteří vypomáhali v bramborárně JZD Úvalno, si v třídičce brambor všimli zvláštního provrtaného kamene s dírou, který svým tvarem naznačoval, že se nejedná o náhodné dílo přírodních procesů.

„Sekeromlat vyrobený z droby byl nalezen na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Je možné ho časově zařadit do kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné. Zvláštností jsou dvě do kříže vybroušené čáry na povrchu," popsal tento nález archeolog Svatopluk Bříza s tím, že by překřížené čáry snad mohly být značkou majitele.

Mince ze Zátoru a spona z Býkova

Dalšími vystavenými skvosty jsou bronzová spona z mladší doby římské a haléř Václava IV. „Oba předměty muzeu daroval Rudolf Feilhauer. Sponu našel v zalesněném prostoru obce Býkov-Láryšov a je to zatím jeden z mála nálezů z doby římské v okolí Krnova," uvedl kurátor výstavy, archeolog Svatopluk Bříza.

„Dalším jeho příspěvkem je drobná stříbrná mince s oboustrannou ražbou, která pochází z úbočí hřbetu Zátorského vrchu. Jde o haléř Václava IV. z konce 14. století," dodal kurátor Svatopluk Bříza.

Nálezce Rudolf Feilhauer si stejně jako spousta dalších zamiloval procházky s minohledačkou. Své nálezy vždy poctivě odevzdává odborníkům. „Takové nálezy mají pro poznání historie význam jen tehdy, když jsou odborně popsané a zpracované, proto spolupracuji s archeology.

Velmi si vážím archeologa Svatopluka Břízy, díky kterému nálezy z našeho regionu neleží pasivně v depozitáři muzea, ale jsou odborně zpracovány a popsány v kontextu jiných nálezů a pramenů. Také mě těší, že se s nimi na výstavách může seznámit širší veřejnost. Mám dojem, že ta mince už byla jednou vystavena na rudoltickém zámku," uvedl nálezce spony a mince Rudolf Feilhauer.

Povrchové sběry

Zájemci o historii Krnova na výstavce mohou vidět také fragmenty keramických nádob s plasticky krásně zdobeným povrchem z povrchových sběrů v prostoru pravěkého hradiště lidu kulturního komplexu lužických popelnicových polí z konce doby bronzové a počátku starší doby železné nebo zlomky takzvané „mazanice".

„Jedná se o požárem vypálenou hliněnou maltu z nadzemních dřevěných obydlí. Na některých kusech se dochovaly otisky původních dřevěných konstrukcí, na jiných zase pozůstatky bílého líčení stěn vápnem. Našly se i střepy nádob, ve kterých se bílé nátěry míchaly.

Při vysokém žáru se mazanice někdy spékala až do podoby pemzy či strusky," uzavřel Svatopluk Bříza s tím, že na těchto povrchových sběrech se kromě něj a Rudolfa Feilhauera podíleli také Markéta Janáková a Petr Ulahel.

Autor: František Kuba

1.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Přístup k chatě Švýcárna zkomplikuje oprava cesty a těžba kleče

Jeseníky – Na dvojici omezení se musejí od 1. srpna připravit turisté, kteří míří k vyhledávané chatě Švýcárna v Jeseníkách. Lesy České republiky nechají opravit cestu, která k ní vede z Koutů. Zároveň budou těžaři nad chatou kácet kleč.

Deník hledá největší osobnost kraje - VĚDCI, MYSLITELÉ A LÉKAŘI

/HLASUJTE V ANKETĚ POD ČLÁNKEM/ Zanechali v historii našeho regionu výraznou stopu nebo dělají dobré jméno našemu kraji svou činností i dnes. Výrazných osobností spojených se severní Moravou a Slezskem najdeme v historii i současnosti celou řadu. Které z nich jsou ale ty „NEJ"?

První světová válka: 102 let od vypuknutí

Před 102 lety – 28. července 1914 – vypovědělo tehdejší Rakousko-Uhersko válku Srbsku. Zamýšlená lokální trestná výprava se rychle proměnila v celoevropský konflikt velmocenských bloků. Zahynuly při něm miliony lidí, byla zničena vyspělá evropská civilizace a všeobecné zhrubnutí a úpadek mravů otevřely cestu pozdějším levicovým i pravicovým diktaturám.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.