VYBERTE SI REGION

Muzeum vystavilo novinky z archeologických sbírek

Archeologické sbírky Městského muzea v Krnově se stále rozrůstají. Také díky darům nálezců a amatérských sběratelů se dozvídáme, jak se u nás žilo v pozdní době kamenné nebo v mladší době římské.

1.3.2016
SDÍLEJ:

Sekeromlat, nalezený při třídění brambor, uvidí návštěvníci výstavy ve Flemmichově vile v Krnově.Autor: DENÍK / Fidel Kuba

Nejzajímavější přírůstky archeologických sbírek si můžeme prohlédnout ve skleněné vitríně v přízemí Flemmichovy vily v Krnově. Muzejníci tuto výstavku pravidelně obměňují. Tentokrát je mezi novinkami sekeromlat, stříbrná mince z doby Václava IV. nebo spona ze čtvrtého století.

Muzejníci představují návštěvníkům nejen samotné předměty, ale také příběhy spojené s jejich nálezem.

Sekeromlat z bramborárny

Skutečnou kuriozitou je například kamenný sekeromlat, který muzeu daroval známý krnovský veterinář Karel Hřebíček. Kuriozitou je, že nepochází z archeologického naleziště, ale z úvalenské třídičky brambor. Zemědělci vyorané brambory musí nejdřív vytřídit podle kvality a vybrat z nich případné kamení.

Brigádníci, kteří vypomáhali v bramborárně JZD Úvalno, si v třídičce brambor všimli zvláštního provrtaného kamene s dírou, který svým tvarem naznačoval, že se nejedná o náhodné dílo přírodních procesů.

„Sekeromlat vyrobený z droby byl nalezen na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Je možné ho časově zařadit do kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné. Zvláštností jsou dvě do kříže vybroušené čáry na povrchu," popsal tento nález archeolog Svatopluk Bříza s tím, že by překřížené čáry snad mohly být značkou majitele.

Mince ze Zátoru a spona z Býkova

Dalšími vystavenými skvosty jsou bronzová spona z mladší doby římské a haléř Václava IV. „Oba předměty muzeu daroval Rudolf Feilhauer. Sponu našel v zalesněném prostoru obce Býkov-Láryšov a je to zatím jeden z mála nálezů z doby římské v okolí Krnova," uvedl kurátor výstavy, archeolog Svatopluk Bříza.

„Dalším jeho příspěvkem je drobná stříbrná mince s oboustrannou ražbou, která pochází z úbočí hřbetu Zátorského vrchu. Jde o haléř Václava IV. z konce 14. století," dodal kurátor Svatopluk Bříza.

Nálezce Rudolf Feilhauer si stejně jako spousta dalších zamiloval procházky s minohledačkou. Své nálezy vždy poctivě odevzdává odborníkům. „Takové nálezy mají pro poznání historie význam jen tehdy, když jsou odborně popsané a zpracované, proto spolupracuji s archeology.

Velmi si vážím archeologa Svatopluka Břízy, díky kterému nálezy z našeho regionu neleží pasivně v depozitáři muzea, ale jsou odborně zpracovány a popsány v kontextu jiných nálezů a pramenů. Také mě těší, že se s nimi na výstavách může seznámit širší veřejnost. Mám dojem, že ta mince už byla jednou vystavena na rudoltickém zámku," uvedl nálezce spony a mince Rudolf Feilhauer.

Povrchové sběry

Zájemci o historii Krnova na výstavce mohou vidět také fragmenty keramických nádob s plasticky krásně zdobeným povrchem z povrchových sběrů v prostoru pravěkého hradiště lidu kulturního komplexu lužických popelnicových polí z konce doby bronzové a počátku starší doby železné nebo zlomky takzvané „mazanice".

„Jedná se o požárem vypálenou hliněnou maltu z nadzemních dřevěných obydlí. Na některých kusech se dochovaly otisky původních dřevěných konstrukcí, na jiných zase pozůstatky bílého líčení stěn vápnem. Našly se i střepy nádob, ve kterých se bílé nátěry míchaly.

Při vysokém žáru se mazanice někdy spékala až do podoby pemzy či strusky," uzavřel Svatopluk Bříza s tím, že na těchto povrchových sběrech se kromě něj a Rudolfa Feilhauera podíleli také Markéta Janáková a Petr Ulahel.

Autor: František Kuba

1.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Strašidelným vlakem na zámek Slezské Rudoltice

Ve Slezských Rudolticích se pořád něco zajímavého děje. Minulý víkend tam měli velkolepé Dožínky, tuto sobotu 27. srpna se chystá noční prohlídka rudoltického zámku spojená se strašením.

Hradozámecká noc na Sovinci

Během poslední sobotní srpnové noci se většina českých hradů a zámků v rámci akce Hradozámecká noc promění v kouzelná místa plná nevšedních zážitků.

Dáma, která štěpí Evropu

Spasitelka Evropy, jediná osobnost, jež má sílu a schopnost zvládnout problémy počínaje řeckou krizí přes Putinovy ukrajinské avantýry po nápor běženců? Či naopak hrobařka starého kontinentu, která nás vydala napospas islamistům a dovršuje zkázu západní civilizace? Názory na německou kancléřku Angelu Merkelovou, dnes zřejmě nejvlivnější ženu světa, štěpí i českou společnost.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies