„Myslím si, že by mladí lidé měli chodit k volbám, když jim politická situace vyhovuje, ale zvlášť když jim nevyhovuje. Při volbách mají možnost něco změnit. Při pohledu na poslední předvolební průzkumy jsem neměl úplně dobrý pocit, proto jsem se rozhodl jít volit,“ prozradil dvacetiletý Vojtěch Škuta, který odvolil v Rýmařově mezi prvními.
„Já jsem šel volit, protože podle průzkumů vedli komunisti a hnutí jednoho muže, chtěl jsem s tím něco udělat,“ uvedl další rýmařovský prvovolič Štěpán Král.
Mladí lidé se rozhodovali hlavně podle programů jednotlivých stran.
„Pročetla jsem si pár volebních programů a nakonec jsem vybírala stranu, podle toho, který program mi byl nejbližší. I když moje vybraná strana nemá v předvolebních průzkumech přes pět procent, tak mám ze svých prvních voleb pozitivní pocit. Taky doufám, že šlo volit hodně dalších mladých lidí, protože náš hlas by měl jít slyšet,“ myslí si Lucie Ryšavá, která využila své první možnosti volit.
Podle sociologa agentury Median Daniela Prokopa je účast mladých ve volbách jednou z největších otázek, které rozhodnou o výsledku hlasování. Z jejich posledního volebního modelu vyplývá, že letošních voleb se mělo zúčastnit 59 procent dotázaných voličů od 18 do 34 let.
Oproti 44 procent mladých voličů, kteří deklarovali účast v minulých volbách do poslanecké sněmovny, tak zaznamenal Median patnáctiprocentní vzestup zájmu mladých o politiku.
Lukáš Nedomlel