Bývalá četnická stanice v Liptani byla svědkem vraždy Vítězslava Hofírka, Inocence Dostála, Františka Čecha, Viléma Lehera, Ludvíka Svobody a Rudolfa Mokrého. Němečtí nacisté se zde pokusili násilím převzít moc už týden před podpisem Mnichovské dohody, která 29. září 1938 završila Hitllerův plán na odtržení československého pohraničí.

Muži zavraždění v Liptani byli příslušnící finanční stráže, která byla součástí praporů SOS. Příslušníci SOS, přezdívaní sosáci, zahrnovali kromě finanční stráže také četnictvo, uniformované příslušníky sboru státní bezpečnosti a vojenské posily.

Vojenské uniformy oblékli záložníci, kteří v roce 1938 zajišťovali obranu hranic vysunutí daleko před hlavní obranné postavení armády. Právě oni se stávali kořistí henleinovských bojůvek a polovojenských oddílů Sudetendeutsches Freikorps, cvičených pro záškodnické akce v českém pohraničí. Není divu, že právě na slabě vyzbrojených útvarech celníků a sosáků si německé bojůvky zvyšovaly sebevědomí.

Na Krnovsku ozbrojené tlupy takzvaných ordnerů, povzbuzené postupem jednotek Freikorpsu, obsazovaly četnické stanice, pošty a státní úřady. V Liptani bylo nacistické hnutí velmi silné.

Organizovali jej bratři Alfred a Franz Seligovi, kteří přijímali instrukce přímo z Německa. Společně s Karlem Reichelem a Františkem Görlichem zorganizovali přepadení četnické stanice, které vyústilo v Liptaňskou tragédii. Liptanští nacisté byli vyzváni, aby se zúčastnili odzbrojení četnické stanice. Brzy se zde zformoval dav asi sto padesáti mužů.

Velitel stanice, vrchní strážmistr Rudolf Mokrý, pod pohrůžkou vyvaraždění celé posádky se vzdal přesile. Nařídil odevzdat zbraně, aby zabránil krveprolití. V tu chvíli přijížděla k četnické stanici dvoučlenná motorizovaná hlídka finanční stráže praporu SOS, Inocenc Dostál a Vítězslav Hofirek. Oběma se podařilo doběhnout k četnické stanici, kde se chtěli ukrýt. Netušili, že je již obsazena nacisty.

Došlo ke zmatené přestřelce, ve které byli místo sosáků zasaženi tři nacisté Karl Metzke, Jan Křístek a Alois Müller. Vzbouřenci v čele s Alfredem Seligem ze msty postříleli již odzbrojenou, a tedy bezbrannou osádku četnické stanice.

Mrtvoly nacisté 23. září odvezli do Hlubčic, kde je zahrabali u hřbitovní zdi. Až po válce byla těla Františka Čecha, Inocence Dostála a Vítězslava Hofirka exhumována a převezena do Československa. V roce 1947 byl obětem Liptaňské tragédie odhalen první pomník. Druhou vzpomínkou je pomník z roku 1988 u obecního úřadu.