Někomu se podařilo přesvědčit ministerstvo vnitra, že vztyčení dřevěných sloupů s lany omezí trestnou činnost v Krnově, takže město dostalo na poněkud šamanskou „prevenci kriminality" státní dotaci 70 tisíc korun.

O protikriminální zábavu v lanovém centru téměř nikdo nejevil zájem, takže po pěti letech existence bylo zařízení neschopné provozu kvůli zanedbané údržbě a podzemní vodě. Projektant centra opomenul prozkoumat podloží, takže se stavělo na bývalém rybníce v místech, kde se shromažďuje podzemní voda.

Bývalý zastupitel, horolezec a tělocvikář Karel Pavlas se obrátil na krnovskou radu otevřeným dopisem. Divil se, jaké nesmysly lze zdůvodnit prevencí kriminality, a ptal se na zodpovědnost těch, kteří centrum navrhli, i těch, kteří se stavbou souhlasili bez toho, aby si nejdřív zjistili, kolik je v regionu cvičitelů a pedagogů oprávněných vést výcvik mládeže ve výškách.

Podle Pavlase se nejdřív měla hledat cílová skupina, zda vůbec někdo má o tento typ sportu v Krnově zájem. Také nebylo předem stanoveno jaký subjekt je zodpovědný za údržbu a kontrolu.

Krnovské lanové centrum bylo postaveno v roce 2001 s náklady 225 tisíc korun v zahradě střediska Méďa.Zdroj: DENÍK / Fidel Kuba

„Chodil jsem okolo té stavby denně, a trpěl jsem zvláštním pocitem strachu, že některé dítě jištěné jiným dítětem spadne," citoval Deník před deseti lety z dopisu Karla Pavlase.

Tehdejší krnovská starostka Renata Ramazanová Pavlasovi odpověděla, že se tehdy rada v dobré víře řídila nesprávnou úvahou a učinila špatné rozhodnutí. „Zapomněla zajistit provoz centra na delší dobu, protože se spoléhala na zájem záchranářů. Akce nebyla připravena na situaci, že zájem záchranářů skončí, a nebude nikdo zodpovědný za údržbu, revize a škody.

Rozhodovalo se rychle, v naději na dotace. Očekávání se nesplnila, byla to nešťastná volba. Může za to rada a zastupitelstvo z let 1998 až 2002, tedy kolektivní orgán, který nelze hnát k přímé zodpovědnosti za škody," citoval Deník odpověď Renaty Ramazanové.