VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krnovští mistři zachránili pozdně barokní varhany

Ostrava, Krásné Loučky - V ostravském kostele sv. Václava se na sv. Václava představily nově restaurované barokní varhany. Celé půlstoletí byly mimo provoz a chátraly, než jim vrátili hlas krnovští varhanáři z firmy Kánský – Brachtl.

30.9.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv/VLP

Oprava varhan, které jsou nejstarší v Ostravě a patří k nejcennějším hudebním nástrojům v Moravskoslezském kraji, trvala přes dva roky. Od války byly odstavené a zapomenuté v kostele ve Vlkovicích u Fulneku.

Když si tato farnost zakoupila nový nástroj, na restaurování historicky cenných varhan z 18. století už neměla peníze. Varhany v havarijním stavu tak byly v roce 2007 převedeny na ostravskou farnost. V té době už byly napadeny červotočem a část píšťal byla poškozena nebo ukradena. Oprava nástroje byla svěřena firmě Kánský – Brachtl z Krásných Louček u Krnova, která patří k nejlepším českým odborníkům na historické varhany.

V minulosti restaurovala například varhany v katedrále sv. Víta v Praze. Na opravy za více než dva miliony korun přispěli věřící, ministerstvo kultury, město Ostrava i soukromé společnosti. „Slavnostní předávání varhan, které znovu zahrály po padesáti letech, bylo spojené se svatováclavskou mší. Varhanám požehnal ostravsko- -opavský biskup František Václav Lobkowicz,“ vzpomíná Jaromír Kánský na dojemné chvíle, které završily dva roky práce krnovských varhanářů.

Varhany v chrámu sv. Václava nahradily zvukově i technicky průměrný tovární výrobek krnovské firmy Gebrüder Rieger z počátku 20. století. Když ostravský chrám sv. Václava prošel generální rekonstrukcí, začal se poohlížet po důstojnějších varhanách. Ve Vlkovicích u Fulneku se našly tyto nefunkční pozdně barokní varhany, které byly vyhovující jak velikostí, tak i technicky a zvukově.

„Tyto varhany mají jeden manuál, pedál a dvanáct rejstříků. Jsou nejen nejstarším nástrojem Ostravy, ale i celého regionu. Starší varhany najdete až v hřbitovním kostelíku v Krnově. Ty jsme shodou okolností také restaurovali my,“ uvedl Jaromír Kánský.

Hodnotu svatováclavských varhan umocňuje i množství originálních částí, jako dvojice klínových měchů, klaviatura nebo rejstříkové štítky. Podle slohových znaků lze dobu vzniku zasadit do 80. let 18. století. Údaje v literatuře a archivech o varhanářích z tohoto období jsou jen kusé, nicméně na základě podobnosti varhanních skříní je téměř jisté, že nástroj postavil frýdecký varhanář František Horčička, který zemřel v roce 1800.

Ten shodou okolností zhotovil měchy pro renesanční varhany, které tehdy ještě stály na kůru kostela sv. Václava v Ostravě. Původně byly zřejmě varhany vyrobeny pro farní kostel ve Vésce u Fulneku, kde si v 60. letech 19. století pořídili nástroj nový. Staré varhany pak nabídli sousednímu kostelu ve Vlkovicích, odkud se v roce 2007 dostaly do Ostravy.

Autor: František Kuba

30.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Krnov má památku na bombardování na domech v Mikulášské ulici. Šipky ukazují sklepní okénko. Pokud by se dům zřítil, záchranáři v troskách najdou sklep, ve kterém se lidé ukryli před náletem.

Válečné nebe nad Krnovem I

Jakub Slovák

Jakub Slovák: S disciplínou pak přijde to ostatní

Rýmařov zdolal Mohelnici

Další tři body urval na domácím hřišti nováček MSFL z Rýmařova. Domácí šli do zápasu opět v okleštěné sestavě. Základ k vítězství položili už v prvním poločase.

OBRAZEM: Cvilínské schody 2017

Krnovští schodaři se říká běžcům, kteří chodí trénovat na cvilínské schody.

Vzpomínky na odsun německých obyvatel

V Krnově byla odhalena pamětní deska na hladový pochod a oběti divokého odsunu. Národnostní složení obyvatel Krnovska a Bruntálska se odsunem německých obyvatel v letech 1945 a 1946 změnilo k nepoznání. O poválečné době toho moc nevíme. Pojďme si ji přiblížit na skutečných příbězích Čechů i Němců.  

Anička a Josef jsou spolu šedesát let, jaký mají recept na dobré manželství?

Vzali se v roce 1957 v Úvalně a jsou spolu dodnes. Příběh Josefa a Anny je příběhem lásky a umění žít a vyrovnat se s osudem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení