Po té letošní uhynula na mnoha místech republiky až polovina včelstev. Na Krnovsku činila úmrtnost včelí populace 35 procent.

Kleštík je cizopasník, který sedí na zádech včel. Matka včela klade vajíčka do pláství, kde se vylíhnou larvy. Před zavíčkováním larev sleze samice kleštíka k larvě. Tam naklade vajíčka, ze kterých se vylíhne samec a samice. Ti zavíčkovanému včelímu plodu sají hemoglobin, kterým se živí.

„Samec oplodní samici. Jakmile plod dozraje ve včelu, která se prokouše ven, vylezou s ní i kleštíci, kteří se na včelách uchytí a proces se opakuje," přiblížil stručně chování parazita předseda krnovských včelařů Josef Lhoťan.

Zesláblé včely

Kvůli kleštíkům se včely líhnou zdeformované a zesláblé, což má za následek jejich uhynutí. V jednom úlu může být kleštíků kolem sta až tisíce. Včely s nimi nedokážou bojovat. Tato „nákaza" se nedá léčit, nýbrž tlumit.

„Tím, že se kleštík množí a živí v zavíčkovaném plodu, má velkou šanci přežít hubení," přiznal Josef Lhoťan.

Stavy kleštíků se mohou snížit deskou napuštěnou kyselinou mravenčí, umístěnou v úlu, jejíž výpary jsou pro tyto parazity smrtelné nebo Gabonem, kterým jsou napuštěny dýhované pásky. Ty včelaři vkládají mezi rámečky s plástvemi, v nichž je plod, ale nesmí v nich být med. Pásy můžou být v úlu maximálně třicet dní, protože se vůči jejich výparům mohou kleštíci stát imunními.

„S touto metodou je nejlepší začít už v létě po medobraní, protože kolem září se začínají rodit včely na zimu a ty musí přežít až do jara," dodal Josef Lhoťan.

Právě na podzim je nejlepší období pro hubení kleštíků. Včely se totiž líhnou ve velkém počtu, tudíž je spousta otevřených pláství a cizopasníci se nemají kam schovat.

Kleštík ale pořád žije

V této chvíli je vhodné zapálit v úlu speciální papírek se dvěma kapkami varidolu a jeho výpary zahubí kleštíky, nikoli však včely. Za čtrnáct dní se proces musí opakovat, protože ne všechny plody jsou vylíhnuté a kleštíci v nich přežívají. Třetí fáze se dělá před prosincem.

„Kleštíci ve včelstvech pořád jsou, protože v poslední době jsou teplé zimy, a proto matka včela klade vajíčka průběžně. Parazit tak přežije zimu a po vylíhnutí nových včel je zase ohrožuje. Letos chceme na Krnovsku dělat celoplošné léčení novým lékem, tak uvidíme, jak to dopadne," uzavřel předseda krnovských včelařů Josef Lhoťan.