Kdo bude v budoucnu dělat klempířinu? Dost možná že nikdo. To je nejčernější scénář současné situace na Opavsku a Bruntálsku.

Nízký zájem deváťáků i jejich rodičů o téměř všechna řemesla je známým faktem, klempířinu nevyjímaje. Jedinou školou, kde se dá tento obor v opavském i bruntálském okrese studovat, je Střední odborné učiliště stavební Opava. Kdybyste sem ale zavítali, mladíka, který se učí pracovat s plechem, byste hledali marně.

„V minulém školním roce od nás ze třetího ročníku odešli s výučním listem dva klempíři. Byli zároveň i poslední ve svém oboru na škole. Od té doby jsme tento obor bohužel vůbec neotevírali. A tak se stalo, že v celé padesátileté historii naší školy tady nyní nemáme ani jednoho klempíře. V nabídce toto řemeslo samozřejmě bylo i letos, ale nepřišla nám ani jedna přihláška,“ konstatoval ředitel opavské školy Miroslav Weisz.

Podobně jako další povolání má i klempířina svá úskalí. „Mezi hlavní patří to, že se jedná o velice sezonní zaměstnání. Od jara do podzimu se klempíři v podstatě nezastaví a pak dochází k tomu, že je někteří zaměstnavatelé na zimu propustí a oni musejí dočasně na úřad práce.

Jde také o fyzicky náročné povolání, jehož vykonávání je závislé na počasí,“ vyjmenoval Miroslav Weisz.

Často se stává, že některá řemesla dělají lidé, kteří nejsou v daném oboru vyučeni. To ale, konkrétně u klempířů, nepovažuje Miroslav Weisz za vhodné. „Pokud budeme mít odborníky bez výchovy a vzdělání, bude to špatné. Práce s plechem je jedna věc, to se dejme tomu naučí každý.

Ale důležité jsou detaily. Někdo pak třeba ne úplně přesně oplechuje komín a vznikne problém. Klempířina je velmi zodpovědné povolání. Pevně věřím, že k zániku tohoto oboru na naší škole nedojde, zájem ze stran firem je velký,“ doplnil.

KLEMPÍŘI MAJÍ DVEŘE DOKOŘÁN

Jeho slova koneckonců potvrdili také námi oslovené firmy. Šikovné klempíře by brali všemi deseti.

„Já bych to trochu upřesnil. Není málo klempířů, protože není vlastně žádný. Rádi bychom dalšího zaměstnali, ale prostě nejsou,“ poznamenal jeden z majitelů kravařské společnosti Okna Střechy Šupík David Šupík. V současné době zde pracuje jeden klempíř.

„Jedná se o mladšího zaměstnance. Zatím nikde neinzerujeme ani nemáme nabídku na Úřadu práce v Opavě, protože situace není úplně akutní. Ale pokud by se nějaký zájemce našel, určitě bychom byli rádi,“ dodal.

To v hlučínské firmě MGL střechy aktuálně disponují jedním starším klempířem. „Situace v tomto oboru je tristní, těchto řemeslníků je opravdu málo. Ještě jsem ale nepodával žádné inzeráty, protože na to přes sezonu není moc prostor,“ přiznal majitel a jednatel společnosti Roman Ďurajka.

To, že sehnat klempíře je opravdu problém, potvrzuje i Michal Dědič, jednatel krnovské společnosti Conch, která nabízí mimo jiné klempířské a pokrývačské práce a hydroizolace střech. „Žádný mladý klempíř k nám už tak nejméně 10 let nenastoupil. Všichni pokrývači, které zaměstnáváme, jsou vyučeni dříve, v podstatě jsou důchodového věku.

O toto řemeslo není zájem, kluci se nechtějí učit, a když už, tak to pak stejně nechtějí dělat,“ popsal situaci Michal Dědič. Co s tím a co bude dál, neví. „Já to nijak neovlivním,“ konstatoval.

Zatímco dříve bylo samozřejmostí, že do stavebních firem přicházeli na praxi učni, a když se osvědčili, mohli hned po skončení učiliště nastoupit, dnes na praxi žádní pokrývači nenastupují. „Nikdo se nezaučuje, mladí pokrývači zkrátka nejsou,“ postěžoval si Horst Schramm, který svou pokrývačskou a klempířskou firmu provozuje od roku 1991.

Dnes pracuje hlavně sám. „Někoho k ruce si ještě seženu, ale staří klempíři odcházejí do důchodu a natrefit mladého, který by navíc byl schopen pracovat samostatně, to se mi nepodaří,“ uzavřel.