Jen co lupiče pustili z Mírova, loupil čtyřikrát v Krnově
Bruntál, Břidličná, Krnov - Štěpána Litvíka k bruntálskému soudu přivezli z vazební věznice. Jen co vloni v únoru pustili po osmiletém pobytu pětinásobného recidivistu z nejtvrdší české věznice na Mírově, po půlroce spáchal během pouhých tří týdnů v přestrojeních a parukách další čtyři loupeže v Krnově, Bruntále i Olomouci.
Karel Janeček
Diskutovat (2) 27.1.2012 10:31
Dvacet tisíc mu bylo málo
Když Litvíka z vězení pustili, ze začátku se snažil poctivě pracovat jako svářeč v továrně v Břidličné. „Plat jsem měl dobrý, třeba dvacet tisíc korun, ale co mi zůstalo, tak čtyři a půl tisíce, musel jsem se nějak živit,“ poukázal na své dluhy Litvík. Platil za předchozí soudy i náklady za svůj pobyt za mřížemi. K tomu začal brát i pervitin.
„Spadl jsem do toho sám, ty peníze už mi byly málo a dělal jsem ty loupeže,“ přiznal u soudu.
Přepadená květinářka
Poprvé po svém loňském propuštění loupil Litvík 6. října v půl šesté večer v květinářství v ulici Říční okruh v Krnově. Požádal o zabalení zboží, a když se prodavačka otočila pro balicí papír, z kapsy vytasil pepřový sprej a stříkl jím ženě do obličeje se slovy: „Dej sem peníze!“ Z prodejny odešel s její kabelkou i telefonem.
Na barmanku vytáhl nůž
O dvacet minut později vyrukoval na barmanku herny v Soukenické ulici, na kterou vytáhl vystřelovací nůž. „Toto je přepadení, vezmu si jenom peníze, a když nebudete dělat hlouposti, tak vám nic neudělám,“ poučil vyděšenou krupiérku. Loupeží nabyl pětadvacet tisíc korun. Peníze mu však dlouho nevydržely, 18. října loupil znovu.
O cigarety a dvoutisícovou tržbu obral provozovatele rychlého občerstvení na Jesenické ulici v Bruntále. Na obsluhující ženu při loupeži mířil replikou střelné zbraně. „Atrapa působila velmi věrohodně,“ řekla bruntálská soudkyně Jana Janečková.
Nezaplatil útratu a okradl číšníka
Než Štěpána Litvíka dopadli, stačil 27. října hodinu po půlnoci oloupit číšníka restaurace na Komenského ulici v Olomouci. Nezaplatil útratu, namísto toho vytáhl z bundy repliku pistole, natáhl její závěr, aby bylo jasné, že má nabito. „Naval kešeňu,“ zvolal lupič Litvík, mířil zbraní i na hosty lokálu.
Do taxíku venku nasedal s více než sedmitisícovou tržbou. Všichni napadení pracovníci vypovídali, jak se Litvíka báli, jak byli jeho zbraněmi naprosto paralyzováni, nevěděli, jak se mají obzvláště nebezpečnému recidivistovi bránit.
Nikdy nikomu neublížil
Štěpán Litvík se k loupežím doznal. Přesto, že je mu jen něco přes třicet let, měl do středy 25. ledna, kdy jej odsoudili v Bruntále k dalším dvanácti letům vězení, v trestním rejstříku již pět záznamů. Naposledy odseděl za útočnou loupež osm let na Mírově. „Každopádně toho lituji, ale nikdy jsem nikomu neublížil. Za svou kariéru loupeží co jsem dělal, nikdy jsem nikomu neublížil, mohl jsem ublížit, ale nikdy jsem to neudělal,“ uvedl Litvík.
U soudu sliboval
Tvrdil, že se vždy snažil své oběti zbraněmi jen zastrašit. Ubližovat prý nechtěl, jen vyvolat strach. „Až budu propuštěn, půjdu do zaměstnání, budu se snažit zaplatit dluhy. Nemám v plánu páchat další trestnou činnost,“ kál se bůhví pokolikáté u soudu Litvík a ponechal si lhůtu na případné odvolání proti odsuzujícímu rozsudku.





















