Málokdo si umí představit, v jaké nejistotě žijí obyvatelé Hlinky. Mnohé pozemky a nemovitosti v katastrálním území Hlinky jsou blokované, protože si na ně činí nároky Maltézští rytíři. S tímto řádem souběžně probíhaly soudní spory o sto hektarů převážně lesních pozemků v Hlince a současně řízení v rámci církevních restitucí na jiný soubor převážně zemědělských pozemků.

Protože Hlinka je pohraniční obec, další pozemky zde blokuje stát pro případné vyrovnání územního dluhu vůči Polsku.

Úřad vydal rytířům pozemky v Hlince

„Státní pozemkový úřad rozhodl o vydání části zemědělských nemovitostí nárokovaných v rámci majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi Českým velkopřevorstvím Suverénního řádu Maltézských rytířů. Krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj jako příslušný správní orgán vydal rozhodnutí na 17 pozemků o celkové výměře přibližně 30 hektarů v katastrálním území Hlinka," potvrdila v úterý mluvčí Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Monika Machtová vydání nemovitostí v Hlince.

Starosta zatím neví, o které parcely jde

Starosta Hlinky Marcel Chovančák se o převodu pozemků dozvěděl z tiskové zprávy.

„Zatím k tomu nemám komentář, když nevím, kterých pozemků se restituce týká. Obecně u zemědělských pozemků je to problém nájemce, komu a jak vysoký nájem bude platit. Pro nás by to bylo horší v případě pozemků, které jsou již několik let vlastnictvím obce a jsou zdrojem našich příjmů nebo jsou důležité pro ekonomický a kulturní rozvoj," uvedl starosta Marcel Chovančák.

Maltézští rytíři měli zájem i o pozemky, na kterých leží obecní lesy, fotbalové hřiště, zahrádky nebo hřbitov. Bez ohledu na to, jaké pozemky jim budou vydány, bude starosta respektovat zákon.

„Pro obec není nic horšího, než dlouhodobá nejistota. Když u nás skončily státní statky, v pronajatých budovách fungovala jejich kuchyně a jídelna. Rádi bychom u nás veřejné stravování obnovili a v budovách bývalých statků zřídili obecní byty, protože v pořadníku máme asi 10 čekatelů.

Bohužel areál statků od té doby leží ladem. Do nevyužitých objektů nelze investovat, dokud se nějak neuzavřou restituce. Obecně je nejhorším hospodářem stát a bylo by zapotřebí, aby tyto budovy našly svého majitele, ať už je to kdokoliv," popsal starosta Chovančák na konkrétním příkladu situaci Hlinky.

Doufá, že obec, místní zemědělci i občané dokážou s Maltézskými rytíři najít společnou řeč. „Vydání některých pozemků, například lesů, může být pro obec nepříjemné. Jiné restituce zase budou pro nás přínosem. Hlavní je, že noví majitelé své pozemky a nemovitosti z Hlinky nikam neodvezou. Je v jejich i v našem zájmu najít takový model vzájemných vztahů, aby nám to fungovalo," doplnil optimisticky starosta.

Proč Maltézští rytíři v Hlince uspěli

Řád maltézských rytířů získal panství na Osoblažsku včetně Hlinky v roce 1768.

Při posuzování jeho restitučních nároků bylo nutné posoudit, zda rytíři vůbec jsou církví nebo náboženskou společností v duchu zákona, a také zda o svůj historický majetek přišli křivdou „za komunistů" neboli po únoru 1948. A také je nutné dohledat na základě jakého zákona byl majetek zestátněn, aby například nedošlo k prolomení Benešových dekretů.

Krajský pozemkový úřad přezkoumával žádost, kterou Maltézští rytíři podali v roce 2013. Prostudoval historické dokumenty i rešerše od institucí spravujících archivní fondy. Na základě toho dospěl k závěru, že v Hlince byly splněny podmínky pro vydání majetku stanovené zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Rozhodující bylo datum v roce 1948

„Tento majetek přešel na stát na základě zákona z roku 1947 o revizi první pozemkové reformy. Na základě první pozemkové reformy v roce 1919 podléhaly pozemky záboru a došlo k omezení dispozičních práv vlastníka, ale vlastnictví mu zůstalo zachováno. V roce 1926 byly tyto pozemky ze záboru propuštěny.

O přechodu majetku na stát byly pořizovány zápisy, kde byly jako data faktického převzetí majetku do vlastnictví státu uvedeny 15. září 1948 a 1. a 8. říjen 1948, čímž byly splněny podmínky pro rozhodné období přechodu majetku na stát po 25. únoru 1948.

O poskytnutí náhrady za zabraný majetek nebyly dohledány žádné doklady o úhradě," vysvětlila Monika Machtová, tisková mluvčí SPÚ, proč byla restituční žádost Maltézských rytířů v tomto případě vyhodnocena jako oprávněná.

Řád Maltézských rytířů

Maltézští rytíři existují bezmála tisíc let. Ve středověku šlo o jeden z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů. Jeho úkolem zpočátku byla péče o poutníky směřující do Svaté země i ochrana posvátných křesťanských míst v Jeruzalémě.

V Česku bylo velkopřevorství zřízeno ve 12. století a funguje nepřetržitě dodnes, přestože za Protektorátu i za komunistů téměř nefungovalo. V čele Českého velkopřevorství stojí kníže velkopřevor. Tento titul mu byl udělen Františkem Josefem I. Členů Českého velkopřevorství je asi 140. Zatímco jinde jsou členy řádu výhradně šlechtici, v České republice je šlechticů jen asi 20 procent členů. Patří k nim například Karel Schwarzenberg.

Podle mezinárodního práva je Svrchovaný řád maltézských rytířů suverénním nestátním subjektem. Řád má hlavní sídla v Římě a na Maltě. Vydává vlastní mince a poštovní známky, udržuje diplomatické styky s 94 státy světa. V ČR má velvyslanectví v Lázeňské ulici v Praze. Má status pozorovatele v OSN.

POZNÁMKA: Maltézský kříž

Minulý týden jsem nahlédl do útrob archaické kamery, která se jako rekvizita objeví ve znělce festivalu Krrr! Filmaři mi vysvětlili, že nejdůležitější součástkou kamery je mechanismus s osmi hroty na posouvání filmu, kterému se odborně říká maltézský kříž.

Zpozorněl jsem, protože stejný osmihrotý kříž jsem před pár hodinami zahlédl jako heraldický symbol na obecním úřadě v Hlince. Maltézský kříž v obecním znaku Hlinky je příznačný. V této odlehlé obci v rámci církevních restitucí bylo prvních třicet hektarů polností vráceno původnímu majiteli: Českému velkopřevorství Maltézských rytířů.

Filmový úvodník pro Krrr! natáčí režisér Tomáš Klein, který před dvěma lety při prezidentských volbách zdokumentoval kampaň a vlastně každý krok Karla Schwarzenberga. Právě Schwarzenbergův otec po válce stanul v čele Českého velkopřevorství Maltézských rytířů. Když komunisté zabavili řádový majetek, Schwarzenberg starší zřídil české velkopřevorství v exilu.

Do Československa se vrátilo v roce 1990. Ani „za komunistů" nepřestal řád v Československu kontinuálně existovat díky kněžím – tajným řádovým rytířům. Patřil 
k nim i Josef Zlámal, převor Českého velkopřevorství.

V roce 2004 ho za zásluhy o demokracii prezident Václav Klaus vyznamenal Řádem TGM. Pan převor byl jistě slušný statečný člověk, což je pro Hlinku dobrá zpráva.