DOMY S HISTORIÍ: Synagoga v Krnově

Byla postavena v roce 1871 na místě zbořených městských hradeb podle vlastního projektu Ernsta Latzela, majitele největší stavební firmy v Krnově. Peníze na stavbu byly získány ze sbírek. Traduje se, že přispěl i císař František Josef I.

Vysvěcena byla v roce 1875 a židovské obci sloužila až do roku 1938, kdy bylo Německou říší, součástí které se v té době Krnov stal, rozhodnuto, že všechny židovské památky budou zničeny. Radní města Krnova se rozhodli synagogu zachránit. Jednomyslně schválili návrh stavitele Franze Irblicha, že zničí pouze obřadní síň židovského hřbitova a ze synagogy odstraní symboly židovské víry a přemění ji na městskou tržnici.

Svitky Tóry, desky Desatera a kultovní předměty byly také zachráněny. Po druhé světové válce se budova využívala ke skladovým účelům. Od roku 1960 zde bylo zřízeno pracoviště Okresního archivu v Bruntále. V roce 1994 byla synagoga předána Federaci židovských obcí a od roku 2003 ji provozuje občanské sdružení Krnovská synagoga jako výstavní a koncertní síň.

Samotná stavba s neorománským exteriérem inspirovaným architekturou sefardských židů koncipovaná jako nárožní je impozantní. Výška věží dosahuje dvaadvaceti metrů. Interiér je pojednán v maurském slohu. Sál dlouhý čtyřiadvacet metrů má na nosných litinových sloupech uchycené rozvody plynového osvětlení, pod okny a ve stropě jsou větrací šachty, vitrajová okna jsou odvětrána důmyslnými kanálky.

Na západní zdi visel svatostánek - dřevěná skříň se svitky Tóry a nad ním varhany. Na venkovní atice byly upevněny desky s Desaterem.

Židé se do Krnova přistěhovali v 19. století především z Osoblahy, kde se nachází starý hřbitov s náhrobky již ze 16. století. V Krnově si vybudovali nový hřbitov v ulici V osadě. Tvořili významnou součást krnovského podnikatelského společenství.

Ľubica Mezerová

Interiér - kazetový strop. foto: archiv