Německý chlapecký seminář postavený v letech 1922 až 1926 na loukách mimo centrum města je jednou z pozoruhodných staveb v Bruntále. Jeho výstavbě předcházela zajímavá historie.

V letech 1854 až 1918 byl v olomoucké arcidiecézi dvojjazyčný chlapecký seminář pouze v Kroměříži. Po vzniku ČSR museli však němečtí seminaristé cestovat za studiem do Německa, jelikož dvojjazyčné studium bylo zrušeno.

V roce 1919 zřídil Řád německých rytířů na zámku v Bruntále pro německé studenty seminaristy provizorní vyučování. Do provizorního semináře byli povoláni profesoři z Kroměříže. Ředitelem se stal konsistoriální rada Franz Habich, který při návštěvě olomouckého arcibiskupa Antonína Stojana v Bruntále předal prosební dopis o zřízení nového semináře.

V roce 1922 vydal arcibiskup Stojan pastýřský list a řádový velmistr Paul Heider výzvu ke sbírkám na vybudování nové účelové budovy. Básník Viktor Heegr založil loterii. Celkem bylo vybráno 8,5 milionu korun a budova byla postavena.

Stavební plány semináře vyhotovil bruntálský rodák a zemský stavitel Adolf Müller z Opavy. Výstavbu vedl ing. Gustav Beyvl z Olomouce za účasti bruntálských firem Grunner a Mildner se 74 subdodavateli. Budova eklektických až archaických forem – čtyři čtyřpatrové stavby s vysokými sedlovými střechami zdobené neobarokními prvky kolem čtvercového nádvoří a kaple včleněné do průčelí na půdorysu 55 krát 55 metrů – byla na svou dobu moderně vybavena. Má 133 místností, 563 oken, 277 dveří; kromě učeben a kabinetů, jsou zde kaple, jídelna, kuchyň i byty pro zaměstnance. Dne 14. srpna 1926 byla vysvěcena kaple Josefem Schinzlem a den nato Norbertem Kleinem, který předal seminář k užívání.

#nahled|https://g.denik.cz/75/57/br_petrin_stare_110309_denik_clanek_solo.jpg|https://g.denik.cz/75/57/br_petrin_stare_110309.jpg|Německý chlapecký seminář byl postavený v letech 1922 až 1926 na loukách mimo centrum Bruntálu.#

V roku 1938 byl seminář na tři dny obsazen československým vojskem, později sloužil čtrnáct dnů k ubytování dvou set německých vojáků a před koncem války pro ubytování uprchlíků. Řediteli v době války byli Karl Schrammel (1939 až 1941) a Wilhelm Schramm (1941 až 1946).

V roce 1946 přišli do Bruntálu po zničení jejich semináře v Českých Budějovicích bratří Kongregace Nejsvětější Svátosti (petrini). Po zahájení výuky v budově semináře 1. září 1946 začali používat název Gymnaziální učiliště Bratří Nejsvětější Svátosti a rozšířili svoji činnost i na studenty, kteří za 2. světové války nemohli studovat nebo byli totálně nasazení. Změnili se v ústav pro tzv. pozdní kněžská povolání. Na učilišti působili čtyři kněží (ředitel, spirituál a dva učitelé, vychovatelé) a externisté ze státních škol.

Hospodářský provoz zajišťovalo sedm sester ze slovenské provincie Kongregace školských sester Noter Dame. Působili v budově do roku 1950. I později sloužila budova semináře ke školským účelům, dnes jako Základní škola a městské osmileté gymnázium.

ĽUBICA MEZEROVÁ