VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kovařina Luboše Martínka je vidět v lese i ve skalách

Inspirujte se dalším příběhem fachmana a pošlete nám svůj vlastní tip.

16.8.2011
SDÍLEJ:

Kovář Luboš Martínek.Foto: Archiv

Motto: „Nejvíc mě baví kovat plastiky, je to takové volné tvoření.“

Deset fachmanů Velkopopovický Kozel společně s Deníkem již našel a odměnil za jejich poctivou práci a řemeslný kumšt. Pomozte nám i vy najít poctivé řemeslníky z vašeho regionu a odměna vás nemine. Dnes vám přinášíme příběh fachmana Luboše Martínka, který již byl Kozlem oceněn.

Zastavuji před domem, jehož fasádu zdobí zavěšená podkova. Beru za kliku krásných kovaných dveří a vcházím na dvorek, z něhož je patrné, komu vlastně patří. Všude samé květy a mezi nimi stojí sem tam nějaká vykovaná plastika. Tu je obrovský tulipán, vedle zase zajímavý kámen na tepaném podstavci. A těch je tam rovnou několik. Jsem totiž v království mšenského uměleckého kováře Luboše Martínka.

Tip na Luboše Martínka zaslala Marie Říhová. Ta se často při procházkách Františkovou alejí setkává s křížkem, který stojí na jejím začátku. Ten je právě z dílny pana Martínka. S prací pana Martínka se mohou setkat i horolezci, kteří se při svých výstupech jistí v jeho kovaných kroužcích, kterých jsou po skalách v celých Čechách tisíce. Před lety se podílel také na kompletní rekonstrukci barokní radnice v Loktu nad Ohří. „Všechno, co se týkalo železa, se kovalo ve Mšeně. Byla to obrovská zakázka, ale kasírovalo to tehdy ještě družstvo kovářů, pod nimiž jsem pracoval,“ vypráví kovář.

Řemeslo má pan Martínek po svém dědečkovi, který byl také oblíbeným mšenským kovářem. Pracuje v jeho původní dílně a dokonce s většinou původního nářadí. „Moc se s tím nehýbalo. Mám tady i dvě rarity – vrtačku a soustruh. Děda je získal po válce z německé pojízdné dílny jako takové odškodnění za to, že mu dva roky, kdy byl v odboji, stála živnost,“ vysvětluje Luboš Martínek a říká, že staré válečné stroje bez jakékoli repase stále perfektně fungují.

V současné době se v dílně v Boleslavské ulici rodí kovaná mříž, která bude sloužit u obnovené studánky v mšenském Hlovci.

Nejlepší odměnou po práci je pro pana Martínka lezení na skalních masivech. „Po práci jsem chodil vždycky lézt. Za těch čtyřicet let jsem udělal nějakých dva a půl tisíce prvovýstupů - nových cest na skalách. Tam si člověk vyčistí hlavu,“ říká kovář.

Pana Martínka jsem se zeptal na tajemství jeho úspěchu. Prozraďte nám, co podle vás děláte lépe než ostatní a kvůli čemu se vaši zákazníci stále vracejí?

„Tak to netuším, mnoho kovářů už neznám, abych věděl, co dělám lépe. Ti, které jsem znal, už jsou většinou v důchodu. Každopádně se snažím práci dělat poctivě.“

Na co se nejvíce těšíte po dni plném práce?

„Rád si dám v klidu vychlazené pivo.“

16.8.2011
SDÍLEJ:
Borůvkové hody v Malé Morávce.

Borůvkové hody lákaly do Jeseníků

Dožínky ve Slezských Rudolticích na Osoblažsku jsou připomínkou tradic a oslavou sklizené úrody.
57

OBRAZEM: Dožínky ve Slezských Rudolticích na Osoblažsku

OBRAZEM: Nové Heřminovy Rockem proti přehradě

/FOTOGALERIE/ Nové Heřminovy hostily šestý ročník rodinného festivalu Rockem proti přehradě.

Proč nejezdí vlaky rychleji

Například na frekventované trase Praha - Ostrava trvala téměř celou druhou polovinu 20. století cesta až šest hodin. Dnes jsou to pouhé tři hodiny a cesta je mnohdy díky servisu jednotlivých dopravců a moderním vozům spíše relaxem.

Naučná stezka Kabátův kopec připomene také cvičiště sovětských okupačních vojsk

Máme si působení sovětských okupačních vojsk v našich městech připomínat, nebo se raději snažit na tyto události zapomenout?

OBRAZEM: Sraz historických vozů Škoda v Bruntále

/FOTOGALERIE/ Náměstí Míru v Bruntále zaplnily skoro dvě stovky vozů Škoda 110R Coupé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení