Svitek Tóry pro krnovskou synagogu se poprvé veřejně představí v pondělí 14. dubna, v předvečer svátku Pesach, židovské obdoby Velikonoc. Do svatostánku nově opravené krnovské synagogy bude uložena Tóra pocházející z Prostějova.
Původní krnovská Tóra neboli svitek pergamenu s ručně opsaným textem pěti knih Mojžíšových je dnes uložena v Izraeli.
Osud původní krnovské Tóry
„Na podzim 1938 po uzavření Mnichovské dohody, ještě před příchodem německé armády do Krnova, opustila město většina členů místní židovské komunity. Mezi uprchlíky je i Karl Fried, místopředseda Židovské náboženské obce Krnov. Fried s sebou odváží také dva svitky Tóry. Nejprve do Kyjova, později v roce 1939 do Izraele, který tehdy ještě byl územím v britské mandátní správě," popsal osud původní krnovské Tóry Jan Stejskal, správce synagogy v Krnově, který je také zastupitelem za ODS.
Později Karl Fried věnoval oba krnovské svitky jeruzalémské komunitě sdružující židovské rodáky z německy mluvících komunit, kteří uprchli z Evropy před nacisty. V držení komunity jsou svitky dodnes. Zástupci jeruzalémské komunity vyjádřili přání, aby původní krnovská Tóra v Izraeli zůstala.
Centrem každé synagogy je svatostánek neboli ozdobná skříň ukrývající svitky Tóry. Je umístěna na východní straně. Text Tóry je rozdělen na úseky, které se každý týden předčítají při bohoslužbě.
Text Tóry je rozdělen na 52 úseků, které se každý týden předčítají při bohoslužbě, takže celý svitek je přečten za jeden rok a pak cyklus čtení začíná znovu. Bez svitku Tóry tak synagoga není plnohodnotnou synagogou. I s tímto vědomím tým krnovských patriotů z Občanského sdružení Krnovská synagoga napnul síly k získání nového svitku pro Krnov.
Jak vzniká Tóra? Tradičně ručně
Pořízení Tóry není snadnou záležitostí. Po několik tisíciletí existence židovského národa vzniká svitek stále stejnou tradiční technologií. Mnohametrový pás z pergamenu sestavený sešitím jednotlivých dílů archů, je opatřen ostrým hrotem pravidelnými linkami, do kterých školený písař opisuje ručně text Tóry. Zhotovení svitku tak trvá zhruba období jednoho roku. Cena kompletního svitku se tak blíží hodnotě nového automobilu.
Díky přispění Jennifer Jilek Wisbaum, Dalibora Tesaře, Jiřího a Ivety Strnadových, Hugo Langshura, Dimitrise Georgiadise, bratrů Jaroslava a Pavla Stejskalových a dalších dárců získává krnovská synagoga historický svitek z „hanáckého Jeruzaléma", jak byl díky početné židovské komunitě nazýván Prostějov.