Z jedné strany panelové domy, z druhé pohled na původní zástavbu, to nabízí divákovi průhled Otevřenou branou. Jde o plastiku v ulici Julia Sedláka v Rýmařově, která prošla renovací a především úpravou okolí. Byla totiž zarostlá náletovými dřevinami, takže se ztrácel její význam, pohled na staré a nové město.

Německý sochař Herbert Dlouhy (1942) toto své dílo věnoval v roce 1991 rodnému Rýmařovu jako symbol porozumění, smíření a pochopení, brána má sbližovat, otvírat pohled, umožnit průchod, zahajovat cestu.

Otevřená brána si své místo našla přesně na místě, kde stával Dlohyho rodný domek, z něhož byl po válce s rodiči odsunut. Dílo tvoří dva ocelové pilíře nyní již pokryté rzí a sedm příčných trámů, ty jsou po renovaci nové.

Čtyři trámy jsou v přírodní barvě dřeva, tři jsou natřeny. Žlutá a modrá barva jsou barvami z městského znaku Rýmařova, bílá barva posledního trámu znamená čistotu, jež váže tohle křídlo k výškám a nebi. Dlouhy si přál, aby se pilíře nenatíraly a kov se nechal přírodním silám, proto ta rez.

Po šestadvaceti letech však bylo zapotřebí místo upravit, odstranit náletové dřeviny svírající plastiku a její poselství a dílu vrátit důstojnost. Městskému muzeu Rýmařov se s pomocí města podařilo tuto dlouho zanedbávanou plastiku zrestaurovat. Instalována je i nová informační tabule s podrobnostmi o díle i o autoru.

Herbert Dlouhy absolvoval Akademii výtvarných umění v Mnichově a stal se uznávaným malířem, kreslířem, grafikem a sochařem, za svou práci získal řadu cen. Jeho sochy ve veřejném prostoru jsou v Německu, Holandsku, Finsku či Itálii.

Ocelové pilíře pro Otevřenou bránu se vyráběly v tehdejším rýmařovském podniku Geologický průzkum. Dílo je darem autora a Ministerstva zahraničních věcí Spolkové republiky Německo městu Rýmařovu.