DEN S: František Nedomlel vyřezal metrového koně a orla

Duchovní otec letošního červnového nultého ročníku Bruntálského řezbářského plenéru František Nedomlel se do tvorby metrových děl vrhnul poté, co se v polovině srpna vrátil z dalšího, tentokrát osmidenního plenéru ve Zlatých Horách. Medailon koně již je dokončen, plastiku orla ještě zbývá dodělat.

„Medailon si objednali přímo na míru chovatelé koní. Jak se tento kůň jmenuje, to bych nerad prozrazoval. Jde o dárek paní, jejímž miláčkem je právě vyobrazený kůň,“ řekl Deníku řezbář František Nedomlel. Koně vyřezával podle fotografie a ztvárnil jej v nadživotní velikosti. Na medailonu je vidět každý sval zvířete, záležet si dal mistr na očích, nozdrách i hřívě. Jedná se o reliéf, hluboký rovných šest centimetrů.

Pro soukromou sbírku jiného sběratele má v současnosti rozpracovaného orla skalního, měřícího metr a pět centimetrů. „Umístěn má být v koutu místnosti nad stolem. Samozřejmě je nutno podobné dílo předem pořádně promyslet. V zadní části sochy se počítá s umístěním na skobu, zavěšenou v rohu,“ uvedl František Nedomlel. Orel je ukotven na šroubech. Až řezbář dokončí horní část orla, šrouby demontuje a otesá zadní část, na níž stojí.

„Orel se dívá na pravou stranu typickýma hloubavýma očima, kterýma kouká do dáli. Jsou to oči, jež slídí po potravě. Nakonec i orlovy pařáty zpracovávám in natura,“ popsal dřevořezbu Nedomlel. Jak uvedl, bez ostrého zraku a ještě ostřejších drápů by orel v přírodě nepřežil. Pro dokonalou podobu orla bruntálský řezbář studoval dokumentární filmy a knihy o dravcích, které ukazovaly na jejich dravost a chuť vrhat se po hlavě na potravu.

Orel dokáže uchopit do pařátů těžší zvíře, než je sám, srnu nebo koloucha. „Jelikož tuto kořist na dálku neunese, hlavou ji omlátí o skály a pustí k zemi, čímž ji usmrtí. Poté slétne a hoduje. Tak toto všechno dokáže orel,“ zapáleně popisoval orlí převahu v přírodě Nedomlel. Orel má rozpětí křídel přes dva metry, což ve své práci řezbář proporcionálně zohlednil.

„Orel se také dostal do řady erbů a státních znaků, v oblibě ho měli už králové. Ve znaku ho mají Poláci, Němci, Rakušané, Rusové a také Američané,“ připomněl František Nedomlel.

Nejsložitější při výrobě dřevořezeb bylo dát dohromady celek zobrazovaného zvířete. Poté bylo nutné zapracovat na detailech. Tak, jako si orel dopředu přesně vytipuje svou kořist, musí řezbář už dopředu vidět v kusu surového dřeva budoucí podobu dřevořezby. K tomu je nutné mít perfektní představivost. Řezbář se musí do konkrétního zvířete a jeho způsobu života vžít. Jen tak lze sochu či plastiku vyřezat s opravdovou věrohodností.