Po válce byla celá česko-polská hranice velmi členitá a plná drobných výběžků. Z iniciativy polské strany se v padesátých letech hranice napřímila a zkrátila, aby udržování hraničního značení i ostraha hranic byla jednodušší.

Při úpravě tak dlouhé hranice geodeti na nějaký ten hektar nehleděli, a tak došlo k tomu, že se Česká republika ve výsledku zvětšila téměř o čtyři plošné kilometry. Tak vznikl v roce 1958 územní dluh České republiky vůči Polsku, který není vyřešen dodnes.

Historie územního dluhu

Případ územního dluhu se znovu otevřel v dobách rozpadu česko-slovenské federace, kdy si nově vznikající Česká republika dělala inventuru ve smlouvách s Polskem. Česká strana chtěla územní dluh vyrovnat penězi, a proto Polákům nabídla kompenzaci v řádu několika desítek milionů korun.

To ale Varšava odmítla a trvala na vyrovnání v naturáliích, neboli na převedení 368 hektarů příhraničních pozemků z České republiky do Polska. Dohodu o tomto řešení Varšava s Prahou uzavřely už v roce 1992, ale bez konkrétního termínu vyrovnání.

Dodnes se České republice nepodařilo shromáždit dostatek vhodných státních pozemků přiléhajících k hranici. Není to až tak jednoduché. Měly by to být pozemky bez infrastruktury, které nehrají v územních plánech a rozvojových strategiích obcí důležitou roli.

Město Krnov nabídlo pozemky

Při hledání vhodných pozemků oslovilo ministerstvo vnitra Krnov poprvé v roce 2003. Město Krnov ochotně nabídlo státu 3856 metrů čtverečních pozemků, kterých se s úlevou zbaví. „Na tyto pozemky v blízkosti Papírového mlýna jsme měli jako majitelé velmi obtížný přístup,“ vysvětlila vedoucí odboru správy majetku města Městského úřadu v Krnově Lenka Andršová.

A jak byl nepotřebný pozemek u hranice v Krnově vytypován? „Po povodni v roce 1997 v této oblasti narovnalo Povodí Odry řeku Opavu. Jejím středem prochází státní hranice. Tak se stalo, že tam po přeložení koryta vznikl nevyužitelný pozemek, který je z našeho pohledu za řekou na polské straně. Tam máme jen velmi obtížný přístup, takže nebylo možné pozemek udržovat ani nijak využívat,“ dodala Andršová.

Po pětiletém mlčení se Ministerstvo vnitra ozvalo znovu s konkrétním návrhem, aby zastupitelé Krnova schválili výměnu nepotřebných městských pozemků u hranice za pozemky o stejné rozloze ve vlastnictví České republiky. K převedení těchto pozemků do Polska dojde jen v případě, že polská strana bude mít o nabízenou parcelu zájem.

Ministerstvo se zase rozhoupalo

Po několika letech odmlčení se ministerstvo vnitra Krnovu ozvalo znovu. Pravděpodobně jeho náhlé procitnutí souvisí s tím, jak nový ministr v čele resortu dostal chuť vyřídit resty svých předchůdců.

„Narozdíl od předchozích případů se tentokrát nejedná o pozemky města, ale státní. Samotné Město Krnov úpravu průběhu státní hranice ani problematiku územního dluhu nemá ve své kompetenci, takže tento záměr nemůže schválit ani zamítnout. Rada ho jen vzala na vědomí. Stát nám oznámil své záměry, abychom s těmito pozemky do budoucna nepočítali,“ vysvětlila starostka Krnova Alena Krušinová.

Podle informací krnovské rady se má jednat pouze o části tří parcel, které jsou ve správě Povodí Odry.