Dalibor Bednář: Portrétoval jsem lidi na poutích v kraji pod Pradědem

Doprovázel ho jeden z jeho synů Marek, slavnostní proslov přednesl fotografův přítel malíř Josef Odráška a opavský herec Emanuel Křenek zarecitoval báseň Fotograf. Chvíli před zahájením výstavy si Dalibor Bednář udělal čas na rozhovor pro čtenáře Deníku.

Jaké fotografie ve Flemmichově vile vystavujete?

Jsou to převážně černobílé fotografie z cyklů Lidé na pouti, Banát, (ne)známí, Ocelové město a některé další. Cyklus Lidé na pouti vznikal také na Cvilíně, takže na fotografiích se mohou místní lidé poznat.

Znáte Krnov?

Krnov příliš neznám, znám pouze Cvilín, v ulicích Krnova bych asi zabloudil, ale nedávno jsem je procházel s fotoaparátem v ruce, najde se zde řada zajímavých témat, určitě se ještě vrátím.

Žijete v Ostravě?

Narodil jsem se v Opavě, nyní žiji a pracuji v Ostravě.

Živíte se jako fotograf?

Ne, pracuji jako technik, fotografování je můj koníček.

Jak jste se k fotografování dostal?

Poprvé jsem vzal fotoaparát do ruky v osmnácti, po odmlce na počátku devadesátých let jsem se později k fotce znovu vrátil. Mám rád klasický přístup, klasický černobílý proces.

Co hlavně fotíte?

Zajímá mě městská architektura a vztahy lidí, kteří v ní žijí a spolu ji utvářejí, fotím také portréty a akty, používám manuální kinofilmové a středoformátové fotoaparáty.

Fotil jste také dívku, která se pohybuje na vozíčku…

Ano, pracoval jsem na tom dva roky. Cyklus Markéta zobrazuje příběh dcery mého přítele, která ve 13 letech téměř ze dne na den dostala vážnou nemoc a ochrnula. Markéta Sidková je úžasná dívka, nyní už dospělá žena, které se díky svému odhodlání podařilo stát členkou reprezentace České republiky v lukostřelbě handicapovaných a pravidelně se účastní domácích i zahraničních soutěží, na paralympiádě v Londýně 2012, kam jsem ji také doprovázel, byla pátá…

Má za sebou pět let úspěšného studia na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, absolvovala autoškolu a navzdory tělesnému postižení se z ní stala výborná řidička. Fotografie z tohoto cyklu ale v Krnově neuvidíte.

V Krnově máte první výstavu, vystavujete ale často v různých městech převážně v Moravskoslezském kraji, ale i v zahraničí, v Ostravě jste měl svou galerii…

Galerii G7 jsem v Ostravě otevřel se svým dlouholetým přítelem Františkem Řezníčkem. Nejprve byla v Chelčického ulici, později v Zámecké. Výstavní program zahrnoval umění všech žánrů od fotografie, grafiky přes malbu až po skulpturální tvorbu či sklo. Po deseti letech, v roce 2013, jsme provoz ukončili.

Jaké je vaše oblíbené místo?

Nevím, řekl bych, že svět nebo můj kraj, domov… Ale zároveň si někdy kladu otázku, kde jsem doma. Bydlel jsem v paneláku, pak v rodinném domku, při povodních v roce 1997 jsem o domov přišel…

Co děláte, když na vás přijdou chmury?

Těmito stavy moc netrpívám, ale když, tak mi pomáhá práce, to mi vždy radila moje maminka.

Gabriela Mathiasová