Syna označili zástupci obecního úřadu za velmi konfliktního. S partou v obci poničil světelnou výzdobu, autobusovou zastávku, posprejoval budovu školy, zbavil provazů balíky sena a shazoval je do přehrady Slezská Harta. Běžné byly rovněž několikadenní útěky z domova, během nichž pil alkohol, kouřil tabák i marihuanu. Ubližoval spolužákům.

Výchovu pubertálního výrostka rodiče žijící odděleně nezvládali. Otci došla trpělivost vloni 14. března. Tehdy si přišel stěžovat soused z paneláku, že mu kluci zvoní na zvonek a házejí vajgly do obuvi. Otec se neudržel a synka pořádně zmlátil. „Už jsem to nevydržel. Nejsem nějaké individuum, které přijde domů a zbije ženu a děcka,“ přiznal se k bití syna otec. S klukem přitom začaly být problémy po přistěhování jeho velkého kamaráda.

„Velice se skamarádili. Zkopali malou holku, kradli v bruntálském Kauflandu. Chtěl jsem z něho slušného člověka, ale to nejde,“ uvedl otec, obžalovaný z přečinů nebezpečného vyhrožování a ublížení na zdraví ve stádiu pokusu. Podle žaloby měl syna zbít tak, že musel na druhý den na ošetření do nemocnice. Syn tvrdil, že ho otec bil pěstmi do zad a ramen, kopal a přitom řval, že ho zabije. Bít ho měl i dlaní do obličeje.

„Už jsem byl s nervy úplně… Přehnal jsem to s trestáním, dostal přes záda, asi šest facek, ale kopance žádné nebyly. Ani na zem jsem ho nestrhl,“ odmítal vinu otec. Souhlasil, že se na chování syna podepsal jako otec spolu s manželkou. Syn u soudu odmítl vypovídat a tím komentovat otcovu obhajobu. Žil tak, že využíval nekoordinované oddělené výchovy obou rodičů. Chovat se slušně začal až poté, co jeho kumpána zavřeli do pasťáku.

„Co jeho kamaráda dali do výchovného ústavu, syn obrátil o sto osmdesát stupňů,“ potvrdil otec. Státní zástupkyně Alena Pavláková otci vysvětlila, že byl trest pro syna za jeho alotria sice na místě, ale byl zbytečně a přehnaně agresivní. „Je důležité vážit míru trestu pro dítě, i když byl trest oprávněný,“ sdělila Pavláková. Mohlo se stát, že by syn z nerovné bitky s otcem vyšel i se zraněními, a ne pouze s oděrkami a modřinami.

Soudce Lumír Čablík trestní stíhání otce nakonec podmíněně zastavil s tím, že otci vyměřil roční zkušební dobu, během níž by syna napadat fyzicky určitě neměl. „Otec je prozatím zcela beztrestný a uvědomuje si, že podobným způsobem řešit výchovné problémy nelze,“ konstatoval Čablík. Dodal, že roční zkušební doba je dostatečně dlouhá a může přispět k obnovení vztahů mezi otcem a synem. Otec se vzdal práva stížnosti proti rozhodnutí.