Když v pátek 4. července začalo silně pršet, hodně z nás si tehdy postesklo, že se počátek prázdnin příliš nevydařil.

Že právě začala jedna z největších přírodních katastrof 20. století ve střední Evropě, to tehdy ale zřejmě zpočátku nikdo nepředpokládal. Enormní deště ale způsobily rychlé vzestupy hladin a průtoků na všech tocích v Povodí Odry.

Ilustrační foto
Voda ke koupání vyhovuje, výjimkou je nádrž Brušperk

Nepřehlédněte Příběhy, dobové snímky a další souvislosti s povodněmi v roce 1997 najdete v seriálu Deníku od 7. července.

Účet povodní z července 1997 je a zůstává děsivý: vyžádaly si dvacet obětí na lidských životech, zničily v našem kraji přes 300 domů, dalších 5,5 tisíce jich poškodily. Jen v Povodí Odry dosáhly škody výše 20 miliard.

„Povodeň v červenci 1997 s jejími následky překonala všechny do té doby známé povodňové události a zapsala se do historie. Následky a škody by měly daleko větší rozsah, nebýt přehrad. Především Šance a Slezská Harta výrazným způsobem ovlivnily velikost průtoků," vysvětluje Jiří Pagáč, v roce 1997 vedoucí hospodářského dispečinku, v současnosti generální ředitel Povodí Odry.

Jak zdůrazňuje, stavba nově vybudované nádrže Slezská Harta byla dokončena v roce 1997, podle odhadů se měla vodou naplnit v roce 2002. „Extrémní srážky naplnění tohoto díla výrazně urychlily. Neočekávaná zkouška, kterou Slezské Hartě připravila příroda, dopadla na výbornou. Dílo odolalo extrémním podmínkám i vzrůstajícímu tlaku masy vody," pokračuje Jiří Pagáč.

Původní polskoostravský hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Zničen byl tím, že se pod ním začalo těžit uhlí. Snímek je z doby před první světovou válkou.
Kdysi mocný hrad střežil důležitou obchodní stezku z Opavy do Těšína

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák uvedl, že za uplynulých dvacet let se hodně pokročilo v oblasti integrovaného záchranného systému (IZS).

„Tento systém v našem kraji je vzorem pro celou ČR a umožní nám, abychom byli co možná nejlépe připraveni na nenadálé situace. Stále častěji nás ale sužují takzvané bleskové povodně. U nich se toky nedají regulovat prostřednictvím přehrad. Důležité je odhadnout, kde se vyskytnou. Abychom dokázali včas ochránit životy a majetek lidí, k tomu nám mohou pomoci lokální radary i matematické modely, které se snaží odhadnout, kudy se bude povodňová vlna šířit," dodal hejtman Ivo Vondrák.

Nejvyšší hladiny řek v červenci 1997:
Odra v Bohumíně: 660 centimetrů (8. července)
Ostravice v Ostravě: 650 centimetrů (9. července)
Opava v Děhylově: 618 centimetrů (7. července)

Halda v Hrabůvce, červen 2017
Ostravské moře? Jezero na haldě v Hrabůvce láká ke koupání