Na růžích nemá vždy ustláno, přesto se nevzdává

Každé ráno, pokud to počasí dovoluje, vytahuje z hlubin obchodu na chodník květináče s kytkami, proutěné košíky a další dekorace. Večer je zase uklízí. Ruce jsou zaměstnány vázáním květin nebo aranžováním v prodejně, oči sledují zboží na chodníku a ještě si se zákazníky stihne povídat, probrat recept na oběd, poptat se na zdraví či na děti.

Nikdy se nevzdávat

„Vždycky jsem si přála pracovat s lidmi, připravit jim něco dobrého, něco hezkého, udělat pro ně příjemné prostředí. Mým snem bylo vlastnit maličký penzion, někde v hezké krajině a nabízet hostům spíš pocit, že jsou na návštěvě u mě doma, než v oficiálním ubytovacím zařízení. K tomu malou kavárničku, pár stolečků a dobré zákusky,“ přiznala zasněně Vasilika Vlachopulu, majitelka útulného voňavého obchůdku Květinka na krnovském náměstí.

Svůj velký sen si sice zatím nesplnila, ale věří, že se ji to možná jednou podaří. Dvanáct let však nabízí kytice v netuctových vazbách, vyrobí vám na zakázku květinové koše, věnce, vyzdobí svatební stoly. A vždycky budete mít jistotu, že podobnou kytici nikdo jiný nebude mít. „Vyzkoušela jsem od roku 1990 několik podobných povolání, v jedné škole jsem provozovala pro studenty bufet, vedla v Opavě obchod s mladou módou, pracovala jsem i v zahraničí. Květinka mi určitě zatím přirostla k srdci nejvíce a budu se ji snažit udržet za každou cenu,“ slíbila květinářka Vaska.

Pomáhá i rodina

Když květinářství v roce 1998 otevřela, dala práci ještě dalším třem zaměstnancům. Dnes, podobně jako jiní drobní živnostníci, nemá vždy na růžích ustláno a je ráda, že uživí aspoň sebe. „Když je nejhůř a potřebuji v obchodě pomoc, musí přijít i rodina. Ostatně syn tady několik let se mnou pracoval a díky jeho netradičním vazbám z živých květin jsme dělali výzdobu například pro japonskou firmu se sídlem v Brně a další prestižní společenské události. Některé zakázky přišly náhodně a z jedné hezky uvázané kytice jich pak nakonec třeba bylo padesát,“ vzpomínala paní Vlachopulu. Finanční díra v kapsách obyčejných lidí se odrazila i na jejím voňavém království. Za týden prodá tolik co kdysi za den, zvadlé neprodané květiny skončí v kontejneru. Ani svátek zesnulých už nepřivede do obchodu stovky zákazníků a éra, kdy si věnečky nechávala dovážet nákladním autem, jsou dávno pryč.

Nic není bez práce

„Na pracovní úřad bych nikdy nešla, nejsem zvyklá čekat, co mi kdo dá,“ přiznala Vaska. A tak neustále zkouší svou nabídku rozšiřovat, vylepšovat. V jejím obchodě najdete současnou novinku, stabilizované řezané květiny, které vydrží ve váze několik let. Objednané a zaplacené květiny vám, pokud máte zájem, doručí až domů. Sortiment květin rozšířila i o dekorační předměty a dárkové potravinářské zboží. Dnes chodí po obchodě a přeměřuje. Nápad prý zatím musí zůstat v tajnosti, dokud nebude propracován do podrobností. Ale návštěvu jejího voňavého krámku chce, podobně jako u penzionu snů, změnit z obchodního na osobní.