Soutěž na bazénu v eskymáckých obratech

V krnovském bazénu se v sobotu dopoledne namísto plavců usídlili vodáci s kajaky a kanoemi. Každý z nich doufal, že z Krnova postoupí na Mistrovství ČR v eskymování, které se koná 4. března v Brně.

Víte, co je to vlastně eskymování?

To se nasoukáte do neoprénové manžety, odborně zvané špricdeky, usadíte se v kajaku či kánoi a okraje manžety zaháknete o límec lodi, aby vám dovnitř neteklo. Nos si sepnete skřipcem neboli nosátkem, aby vám nenateklo ani do nosu. Pak už jen válíte sudy nad hladinou i pod ní, a doufáte, že vám rozhodčí všechny otočky správně spočítají.

Chvílemi je na hladině dno lodi, chvíli vy. Když jste šikovný trénovaný vodák a troufnete se přihlásit do soutěže, měl bystě zvládnout obrat zvaný eskymák aspoň desetkrát za půl minuty. Dokonce i vodácké ženy a dívky při soutěžích běžně natočí osm nebo devět eskymáků.

„Závodníci absolvují obě disciplíny: přejezd bazénu tam a zpět na čas se třemi eskymáckými obraty neboli se třemi otočkami o 360 stupňů během jízdy. Druhou disciplínou je počet eskymáckých obratů za třicet sekund,“ vysvětlil hodnocení Bob Šárka z pořadatelského Outdoor klubu Krnov, který opět dokázal, že ani borci v kategorii veteránů nemají problém natočit čtrnáct eskymáků za půl minuty.

Krnovští vodáci ve svých řadách mají nejen loňského vicemistra ČR v kategorii veteránů Boba Šárku, ale také mistra republiky v kategorii veteránů Jiřího Lubojackého, který už má následovníka nadějného juniora Nikolu Lubojackého, který vloni vybojoval na mistrovství ČR čtvrté místo. Tentokrát v Krnově natočil patnáct eskymáckých obratů, což je nejlepší výsledek ze všech soutěžících, ale na čas byl přece jen o nějakou tu vteřinu pomalejší než zkušení veteráni.

Soutěžící v Krnově byli rozděleni nejen podle věku, ale také do kategorií kajak nebo kánoe. Kajakářská disciplína K1 se pozná podle toho, že závodník má v ruce dvojpádlo, a v kategorii pro slalomové kánoe C1 platí, že závodník v ruce má jen jedno pádlo.

„První půlku eskymáckého obratu, tedy směrem dolů, zvládnou všichni napoprvé. Směrem nahoru je to už podstatně horší. Pud sebezáchovy totiž člověka nutí vystrčit nad hladinu nejprve hlavu, aby se mohl co nejdřív nadechnout, ale to je špatně. Nejprve musí jít nahoru tělo a hlava až nakonec,“ prozradil podstatu eskymování jeden ze soutěžících borců. „Nejdůležitější fígl je v tom šikovně se opřít se pádlem o hladinu a pak správně škubnout boky,“ poradil soutěžící, podle kterého se umění eskymáckých obratů vyplatí i vodákům při závodech na divoké vodě, kde závodník podle pravidel nesmí opustit loď.

Když se převrátí, musí se co nejrychleji zase dostat na hladinu, aby mohl pokračovat. Eskymácký obrat byl původně především záchranný manévr. Existují různé varianty, jak ho lze provést, na soutěžích převládají základní techniky nazývané páka a šroub.