Kliknutím zvětšíteČechy čeká boj s duem titánů
Na jedné straně dvě zářivé superhvězdy světa šipek. Celkem mají sedm titulů mistra světa, doma v Nizozemsku jsou uctívanými sportovními ikonami. Házením nevelkých kousků kovu na sisalové terče si dohromady vydělali kolem osmi milionů liber, tedy asi 250 milionů korun, nemluvě o sponzorských smlouvách, reklamě. Michael van Gerwen a Raymond van Barneveld.
Na straně druhé stojí dva Češi. Provozní skladu a obráběč kovů, kteří si o halách narvaných fanoušky, zájmu sponzorů a štědrém prize money můžou nechat (zatím) jen zdát. Jejich láska k šipkám kvůli tomu ale rozhodně není nijak menší, spíš naopak. Karel Sedláček a František Humpula. V pátek večer se ve Frankfurtu postaví právě proti nizozemským legendám, jejich iniciály MvG a RvB budí respekt i hrůzu.
„Bude to zážitek," těší se zkušenější z české dvojice, Sedláček. Dlouhodobě nejlepšího tuzemského šipkaře vyslal na prestižní World Cup organizace PDC (vlastně neoficiální mistrovství světa týmů) úspěch v nedávné české kvalifikaci. Druhý kvalifikační turnaj ovládl třiadvacetiletý Humpula, nejtalentovanější kometa zdejší šipkařské scény a letošní mistr republiky.
„Nikdy jsem na tak velké scéně nehrál. Uvidím, co to se mnou udělá," říká mladík z Krnova. Se Sedláčkem je potkal snad nejtěžší možný los, jejich šance proti nizozemským titánům nejsou zrovna ohromující. Na druhé straně vždycky se hraje do posledního doublu, navíc formát prvního kola (čtyřhra) občas nahrává dost nečekaným výsledkům.
Z dosavadních šesti ročníků World Cupu vyhrála čtyřikrát Anglie a dvakrát právě Nizozemsko. Letošního ročníku se v centru finančnictví nad Mohanem účastní 32 týmů. Turnaj je v rámci PDC jedinečný v tom, že pouze zde hráči reprezentují svou zemi, nehrají jen za sebe. Vítězná dvojice si rozdělí velmi příjemných 60 tisíc liber (necelé dva miliony korun).
„Hraju tu rád. Je pro mě čest reprezentovat Skotsko," hlásí Gary Anderson, mistr světa z let 2015 a 2016. Ve dvojici s populárním „pankáčem" Peterem Wrightem jsou nasazeni jako tým číslo jedna a spolu s Nizozemci a Angličany (letos už bez veterána Phila Taylora) největší favorité na titul.
Co na to Češi? „Je nám jasné, že moc velkou šanci nemáme, ale kdo z Čechů může říct, že si zahrál proti Van Gerwenovi?" těší se česká dvojice.
Co vám blesklo hlavou po losu, když jste se dozvěděli, že se v 1. kole utkáte právě s Nizozemskem?
Karel Sedláček: Musím říct, že se ve mně praly smíšené pocity. Na jedné straně je úžasné zahrát si proti takovým hráčům, van Gerwen je světová jednička. Ale na druhé straně jsme doufali, že bychom mohli do 1. kola dostat někoho hratelnějšího, i když na téhle úrovni jsou všechny týmy silné. Jdeme si to užít, nemáme co ztratit.
František Humpula: Já jsem byl z losu docela rozmrzelý. Říkal jsem si, že z 31 týmů musíme dostat zrovna Holanďany. Van Gerwena znám jenom z televize a teď proti němu budu hrát.
V čem spočívá Van Gerwenova výjimečnost, s jakou v posledních letech vyhrává skoro všechny velké turnaje?
K. S.: Má nejlepší zavírání, to je jednoduché. Můžete házet vysoká čísla, ale rozhoduje se na doublech. A ty on má výborné. Viděli jsme to nedávno ve finále Premier League. Jeho soupeř Peter Wright měl šest šipek na zavření, aby vyhrál, ale neustál to. Van Gerwen to pak ještě otočil.
F. H.: Kromě toho, že má ohromný talent, je strašně sebevědomý. Věří si a to je hlavní.
Jak jsou na tom v porovnání s cizinou české šipky? Je možné se živit jen hraním?
K. S.: To u nás určitě možné není. Vedle těch hvězd, proti kterým budeme hrát, jsme jenom takoví vesničané. Oni tráví život jen hraním šipek, trénují šest sedm hodin denně.
F. H.: My normálně chodíme do práce a horko těžko si na šipky hledáme čas. Nejsou tu sponzoři, kteří by hráčovi dali třeba poloprofesionální smlouvu, aby mohl rok dva jezdit po turnajích.
Přitom za hranicemi prožívají šipky ohromný boom…
K. S.: Přesně tak. Není to jen v Anglii nebo Holandsku, ale i v Německu, v Rakousku a jinde. Snad pomůže, že nás teď diváci uvidí na velkém turnaji a přitáhne to k šipkám pozornost. To je asi jediná šance dostávat se na tuhle velkou scénu.
Karle, vy jste dvakrát hrál na mistrovství světa organizace BDO. Dá se to srovnat s World Cupem?
K. S.: V BDO je taková domácká anglická atmosféra, zatímco turnaje PDC jsou teď mnohem dravější a sledovanější. Ti nejlepší hráči hrají tam a je to znát.
Františku, pro vás to bude v pátek první zkušenost s tak velkou scénou?
F. H.: Přesně tak, nikdy jsem ještě takový zápas nehrál. Uvidím, co to se mnou udělá. S kolegou jsme si ale říkali, že si to chceme hlavně užít.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
