Tento na pohled nenápadně působící mladík má na kontě řadu úspěchů. Poprvé závodil ve čtyřech letech. Svůj první dálkový závod absolvoval ve čtrnácti a hned z toho byla první republiková medaile.

Dokáže v závodě uplavat vzdálenost, kterou mnozí neujedou na kole nebo neujdou pěšky. Patří mezi tuzemskou vytrvaleckou elitu, na mistrovských závodech se pravidelně umísťuje na stupních vítězů.

A přesto zůstává i nadále normálním mladým mužem, který nenosí nos nahoru. Jeho předností je pracovitost a také skromnost. Tvrdě trénuje, ale má také jiné koníčky a říká, že vede normální život. O změně oddílu nechce ani slyšet, na Krnov nedá dopustit. Pochvaluje si trénink pod širým nebem. V životě nestrávil ve vodě déle než pět hodin. Svůj osobní rekord pokořil až v Argentině. A to hned téměř dvojnásobně. Na jihoamerickém maratónu ze Santa Fe do Corondy si krnovský plavec Libor Smolka sáhl na dno svých sil.

Dlouhých devět hodin ukrajoval záběr po záběru z neuvěřitelných sedmapadesáti kilometrů argentinského martyria. „Jako kdybych plaval z Krnova do Ostravy,“ přirovnal závod světového poháru Smolka, který dokončil jeden z nejslavnějších dálkařských maratónů na osmém místě. Což zhodnotil jako velký úspěch.

Spokojenost rozhodně neskrýval i proto, že jen samotné pozvání do Argentiny mezi vybraných čtyřiadvacet plavců lze bez nadsázky považovat za skvělou vizitku. O to víc, když do cíle doplaval pouhé tři minuty za vítězem. „Dokázal jsem si, že na to mám,“ zářil. Nyní má za sebou mistrovství světa v Kanadě, kde se umístil na desátém místě a záhy na to se zúčastnil mistrovství Evropy v Maďarsku.

„Na odpočinek prostě nemám čas, letošní sezona je opravdu více jak nabitá,“ nechal se slyšet úspěšný krnovský dálkový plavec Libor Smolka.