Před sto lety se dusičnany na naší planetě nevyráběly, ale těžily. Proto úspěch ve světové válce záležel jen na tom, která z bojujících stran kontroluje přístup ke světovým ložiskům dusičnanů v Chile.

V první světové válce chilský ledek zablokovali Britové, takže Němcům šlo o kejhák. V tu chvíli se objevil na scéně univerzitní profesor chemie Fritz Haber, rodák z Vratislavi. Tento pruský vlastenec z židovské rodiny vymyslel, jak vyrábět dusičnany ze vzduchu neboli z atmosférického dusíku a amoniaku.

Německé straně svým vynálezem zajistil dostatek munice a vyrovnal síly na frontě, takže díky němu mohli vojáci v zákopech umírat o několik let déle. Bohužel nezůstalo jen u ledku. Haber vynalezl první chemické zbraně a stal se duchovním otcem válečných plynů hromadného ničení.

Po historicky prvním masakru tisíců vojáků chlorem u Ypres byl Haber svým úspěchem nadšený a těšil se na povýšení. Jeho manželka byla stejnou událostí zdrcena. Nedokázala se vyrovnat s faktem, že žije v jedné domácnosti s autorem nejničivější zbraně na světě.

Spáchala sebevraždu Haberovou služební pistolí.

Haber výstřel neslyšel, protože tvrdě spal pod vlivem prášků, které si jako správný chemik sám namíchal. Fritz Haber má mezi svými patenty také Cyklon B, prostředek na hubení hmyzu a hlodavců. Zemřel v roce 1934, takže už se nedozvěděl, kolik jeho nejbližších příbuzných bylo zavražděno v plynových komorách Cyklonem B kvůli židovskému původu.

Tento přítel Alberta Einsteina a nositel Nobelovy ceny za chemii má na svědomí víc životů než leckterý krutovládce. Má ale na svědomí také populační explozi.

Jeho syntetická hnojiva jsou důvodem, proč planeta Země dnes dokáže uživit sedm miliard lidí. Dusík je biogenní prvek, takže každý z nás má v těle asi 80 procent dusíku z Haberových umělých hnojiv.

Jak to, že jméno Fritz Haber téměř neznáme?