Svoje nálezy vystavuje ve Střeše jeskyňář a soukromý sběratel Josef Kárník z Vrbna pod Pradědem, který jinak většinu z kamenů věnuje galerii na Obecním úřadu v Ludvíkově. „Sbírání kamenů se věnuji od mládí. Sbírám ve všech lokalitách v okolí, od Rýmařovska, až po Horní Údolí, Zlatý Chlum nebo Příčnou Horu u Zlatých Hor,“ prozradil Josef Kárník. Úlovky, na které je obzvláště hrdý, si schovává pro sebe.

Rudy lákaly osadníky, teď vábí návštěvníky

Na výstavu mohou zájemci naposledy v průběhu tohoto týdne, je lepší se ale předem domluvit s pracovníky Střechy na přesné hodině, nejlépe po telefonu 554 295 195. To platí také pro větší výpravy, školy nebo různé domovy. „Není problém shlédnout výstavu v průběhu jakéhokoliv dne. Součástí výstavy byla i beseda nazvaná Těžba, zpracování rud, a litinové výrobky v Ludvíkově,“ potvrdila ředitelka vrbenské městské knihovny Hana Janků.

„Lokalitu Vrbenska začali lidé osidlovat původní obyvatelé ve třináctém století zejména proto, že zde objevili rudu, horniny, které železnou rudu obsahovaly,“ řekl na přednášce, která výstavu provázela lektor Ota Bouzek z Karlovy Studánky. Po Bílé Hoře a později Ludvíkov spadal majetkově pod Řád německých rytířů.

Kdysi těžili železo, později vítali Hitlera

Ota Bouzek hovořil také o tom, jak horníci železo z útrob země dostávali. „Byla k tomu potřeba voda i dřevo. Osídlenci postupně budovali hutě v Albertově v Karlově Studánce, ale i na jiných místech,“ uvedl lektor Bouzek, který připravuje knihu o Ludvíkově.

Při setkání ve Střeše hovořili Emil Pela a předseda Spolku Přátelé vrbenska Karel Michalus i ludvíkovská starostka Dana Selingerová. Ta seznámila přítomné s úryvky z obecní kroniky. Při pasážích týkající se sudetských Němců a jejich fanatického obdivu k Adolfu Hitlerovi až mrazilo v zádech: „Prvního května 1938 se ve Vrbně konala manifestace, ke které se připojily všechny obce. Z Ludvíkova všichni Němci mířili do Vrbna. Pětitisícový průvod vyzdobenými ulicemi pronášel pozdravy Sieg Heil a čekal na vůdce, přijíždějícího od Bruntálu.“