Pozorným divákům neuniklo, že v prosinci 2016 viděli film Robina Lipa Kamenné chleby, který měl v titulcích rok výroby 2017.

„Nastala situace, že jste se stali experimentálním publikem, které si to vyzkouší úplně poprvé. Budete diváky filmu, který ještě není úplně stoprocentně dotažený do konce, protože tam chybí zvuková postprodukce. Ta bude dokončena začátkem února. Dřív to nešlo, mají tam nabitý program," prozradil Robin Lipo, který studuje filmovou školu v polské Lodži, a proto také jeho film byl natočen v polštině a podle povídky polského autora.

Příběh nezničitelných kamenných chlebů, které se objevují na hřbitově a prolínají se s válečnými vzpomínkami, lze nejspíš označit za magický realismus.

David Hofmann svou černobílou sondu do půvabů funebrákovy starosvětské duše nazval Co jsme my, budete i vy. Těžko uchopitelné podobenství Adama Martince na téma Helská kosa neslo název Setkání/Hel.

„Soňa Jelínková tu dnes s námi nemůže být, tak je na mně, abych uvedl její film Věnováno tmě, kterým absolvovala filmovou školu ve Zlíně. Já mám tady svůj první film natočený na FAMU v roce 2010," uvedl režisér Tomáš Klein další zajímavé snímky.

Podobně jako ve filmu Davida Hofmanna také Rousek nabídl černobílou starosvětskou atmosféru a téma smrti. Pan Rousek do poslední chvíle opatroval svou umírající manželku a pak se s nebožkou zamknul v bytě. Divák jen tuší co všechno se odehrává v jeho nitru, než se okna a dveře jeho byty opět otevřou.

Závěr festivalu představovala repríza Vlka z Královských Vinohrad, který po smrti režiséra Jana Němce dokončil Tomáš Klein. Festivaloví diváci opouštěli kinosál dolním vchodem, protože u hlavního vchodu už byla tlačenice diváků, kteří přišli na derniéru Anděla Páně 2.