Momentálně působí v rodném Rýmařově, který hraje divizi. V klubu zastává hned několik funkcí. Ve středu pole platí za klíčového hráče týmu, dělá kapitána a s fotbalem má spojeno také současné zaměstnání. „Jsem správce rýmařovského hřiště. Sekám trávu a starám se o náš areál," přibližoval.

Před několika lety si přitom řada fotbalových odborníků myslela, že Jiří Furik má před sebou velmi slušnou budoucnost. Ve Slezském FC totiž na postu defenzivního štítu dokazoval své kvality, byť svým vzrůstem rozhodně nespadal mezi nejvyšší hráče na trávníku.

„Na Opavu mám pěkné vzpomínky. Rád se tam i vracím. Bohužel mě přibrzdila zranění s koleny. Člověka to zamrzí, ale co se dá dělat. Později jsem hostoval v Zábřehu a následně se přesunul domů do Rýmařova."

Na fotbalisty s opavskou minulostí rýmařovská Jiskra spoléhá ve velkém. Na klubové soupisce nalezneme například Tomáše Šupáka, Daniela Dydowicze, Michala Hozu a další. „Jsou pro nás nesmírně důležití. Myslím si, že by se bez nich divize ani nedala hrát. Někteří u nás jsou čtyři nebo pět let a berou se jako domácí, jako „Rýmařováci"," pokračoval Jiří Furik, jenž po odchodu ze Slezského FC zůstal jeho fanouškem.

Zápasy svého bývalého klubu pravidelně navštěvuje: „Když můžu, tak přijedu. Naposledy jsem viděl pohárové utkání s Brnem. Nechal jsem se strhnout výbornou atmosférou a pořádně si zafandil a zařval."

Pokud se blíže podíváme na rýmařovskou soupisku, zjistíme, že za Jiskru hraje snad celé Furikovo pokolení. Považte. Koučem je Milan Furik a za áčko kromě Jiřího nastupuje i Michal a David Furikové. „Trenér je mým strýcem a Michal s Davidem mými bratranci. Mám za to, že spolupráce funguje a rozumíme si. S Michalem spolu hrajeme odmalička," upřesňoval současný kapitán Rýmařova.

Jiskra momentálně válí v divizi, kde jí zatím patří průběžná čtvrtá příčka za Dolním Benešovem, Havířovem a neohroženě prvním Valašským Meziříčím. Mohl by rýmařovský celek mít do budoucna třeba i třetiligové ambice? „Možné to je, proč ne? To je ale spíš otázka na vedení," usmíval se Jiří Furik.

„Letos to je rozdáno jasně. „Valmez" má kvalitní tým, chce postoupit, a tak si to asi i uhraje. Jsem rád, že nám se daří být v popředí. Je to přece jenom lepší než hrát někde ve středu, kde o nic nejde."

Bývalého opavského středopolaře mrzí zbytečné bodové ztráty, které jeho mužstvo pronásledují. „Na kontě jsme mohli mít více bodů. S Kozlovicemi před koncem vedeme 2:0, nakonec je z toho remíza 2:2. Něco podobného to bylo i naposledy v Přerově, kde jsme branku na 1:1 inkasovali až v nastavení. Teď nás v sobotu doma čekají Petrovice, což je hodně nepříjemný soupeř. Věřím však, že to zvládneme," uzavřel.

Duel s Petrovicemi na rýmařovském hřišti začíná v 15.30.